New England Patriots 23, Buffalo Bills 3

Před téměř vyprodaným hledištěm buffalského stadiónu New Era Field se proti Bills v neděli postavili divizní rivalové, tým New England Patriots. V lezavém a sychravém pozdně podzimním počasí se odehrála bitva, do které vstupovali jako výrazní favorité hosté z Bostonu a svou roli potvrdili.

Domácí tým bojoval statečně a ve hře o výhru je dlouhou dobu udržovala kvalitní exekuce dobře připraveného herního plánu defenzívy. Ten ignoroval většinu doporučení, která byla Bills vnucována experty a úplně převracel herní priority. Primárním záměrem bylo dorazit ke quarterbackovi Tom Bradymu rychleji, než se podaří jeho receiverům najít dobrou separaci ve vpřed vytažené zónové cloně Bills. Plán rezignoval na adresné krytí běhové hry, plán nebral v úvahu převahu receiverů v zápolí defenzívy. Všechny síly byly vrženy vpřed s tím, že Brady bude zastaven, zablokován, stržen či zahnán dříve, nežli bude mít komu přihrát. Defenzíva hodlala čelit běhové hře prostě vpřed vytaženou rojnicí, box byl ponechán prořídlý o pokrytí receiverů Patriots se starala secondary v komprimované sestavě, krácená o hráče posunuté pod víko boxu s gapem několika yardů. Jinými slovy, defenzíva se vydala cestou hry svatba nebo pohřeb.

V prvním poločasu plán vyšel dokonale a obrana Bills udržela Patriots na 9 bodech a poprvé od sezóny 2015 Brady neskóroval v prvním poločasu touchdown. Součástí defenzívního plánu byla také aktivní hra ofenzívy, která měla udržet Bradyho mimo hru. Zpočátku se zdálo, že by útok vedený Taylorem mohl najít na Patriots recept, ale po částečné adjustaci obranného schematu soupeře, zůstávali Bills na míči stále kratší a kratší dobu. To mělo dopad pochopitelně i na defenzívu, která byla pod ustavičnou hrozbou palby Bradyho, výhradní orientace na rush proti quarterbackovi si vybrala daň v nižší efektivitě obrany běhové hry, takže jsme začali být stále častěji a častěji svědky toho, že obranou Bills protékali running backové Patriots v běhových pokusech i v krátké pasové hře. Obrana ale stále nehodlala kapitulovat a Brady měl obrovské problémy. Bohužel, dodatečná změna herního plánu koordinátora Fraziera přinesla zásadní změnu obrazu hry. Bills posílili box ve snaze zmenšit zisky soupeře v běhové hře, Brady dostal o zlomek sekundy více času do každého snapu a této zdánlivě marginální výhody dokázal dokonale využít. Billský defenzívní plán měl totiž zásadní nedostatek, zhuštění boxu nezahrnovalo intenzifikaci krytí, takže jsme náhle mohli poprvé uvidět na hřišti tight enda Gronkowskiho, který v první půli vůbec neexistoval. Náhle ho bylo díky chybě herního plánu plné hřiště, defenzívě chyběli hráči na jeho zdvojení a Bradymu už nechyběl čas na to, aby ho mohl poměrně pohodlně nacházet. Fyzicky mimořádně disponovaný receiver se nejen bez problémů vypořádával s obránci v osobních soubojích, ale navíc byl i schopen snadno nacházet volná místa v prořídlé obraně Bills. Jakmile se pokusila billská defenzíva suplovat tlak stažených hráčů do boxu blitzem, umožnila dvojici Brady-Gronkowski rozhodnout defenitivně utkání.

Den mohla ještě zachránit billská ofenzíva, pokud by byla schopna zajistit pro tým dostatek bodů. K tomu ale nedošlo. Největší část kritiky se patrně snese na hlavu quarterbacka Tyrod Taylora, zbytek asi schytá koordinátor Rick Dennison. Myslím, že tentokrát musíme ale hledat viníka jinde. Možná tu dokonce ani není konkrétní viník, na kterého bychom mohli ukázat prstem. Problém byl totiž zásadní povahy. Ofenzíva postrádala dostatek kvality na to, aby byla schopna se prosazovat permanentně, získávat pravidelně první downy, navazovat série a pochopitelně se zapisovat na skórovací tabuli. Ofenzívní koordinátor Dennison postavil dobrý herní plán, pestrý, variabilní, zahrnující řadu překvapení. Opět dokázal, že je mistrem ve stavění herních plánů. Bohužel, ruku v ruce s tím, můžeme konstatovat, že play-calling v jeho podání je hotová a nefalšovaná tragédie v krystalické podobě. To už není náhoda, to už není proměnná do utkání, jeho play-calling můžeme vždy směle dopředu označit jako dramatické selhání. Je to prostě konstanta, ze které smíme automaticky při hodnocení zápasů vycházet. Tyrod Taylor mě vůbec nezklamal. Neměl moc příležitostí na výběr. Jakmile Patriots dočetli rejstřík billských běhových her, o utkání bylo rozhodnuto, protože jejich secondary dobře obsazovala receivery Bills, přesně kopírovala jejich routy do háků a otoček a prakticky je pro Taylora zneviditelnila. Vyčítat nemůžeme Taylorovi ani intercepci, nepochybuji, že od billských koučů zněl jasný příkaz: proti Bradymu bude potřeba hodně bodů a za tím účelem musíme riskovat, protože zisk 3 bodů je málo, přínosnou hodnotu má pouze zisk touchdownu. Taylor byl jistě vmanipulován do pozice musíš i za cenu navýšené míry rizika. Nevyšlo to, ale já musím Taylorovi i tak za jeho přístup zatleskat. Dalším důvodem, proč se musím Taylorovi poklonit, je to, že hrál se zraněným kolenem a na hřišti se navzdory zranění skutečně vydal. Snažil se, bojoval a jeho soupeři byli dva. Tím menším byla velice kvalitní obrana Patriots, tím větším byla absence kvality hned na několika pozicích billské ofenzívy, včetně koordinátora.

Bills v utkání podlehli soupeři, který je kvalitativně převyšoval na ofenzívní straně míče a o tom nemá smysl vést dlouhé diskuze. Zároveň nemá cenu nyní používat fráze jako třeba: Bills si prohrou značně zkomplikovali cestu do play-off. To dává jen málo rozumu. Podstatné z hlediska boje o postup byly prohry s Jets a Bengals, možná do této skupiny můžeme přiřadit i prohru s tápajícími Panthers či s rozjetými Chargers. Patriots si uhráli své a opět v Buffalu vyhráli, v postupové matematice jsme s výhrou nad nimi určitě nikdo nepočítali.

S utkáním spokojeni být nemůžeme a to z prostého důvodu: Bills prohráli. Potěšila nás ale předvedená hra obrany a velice slibné byly i některé individuální výkony ofenzívy. Nemá cenu plakat. Soupeř byl, tak jako již mnohokrát, nad naše síly. Sezóna pokračuje.

Utkání bude mít ještě dohru ve dvou oblastech, která nemají s fotbalem nic společného. Když začínalo utkání, velká část fanoušků byla ještě před branami stadiónu. Pořadatelská služba vůbec nezvládla organizaci a fanoušci byli nuceni sledovat zápas v tlačenici, někteří sledovali zápas na mobilních zařízeních a informace z probíhajícího zápasu na sebe pokřikovali. Při cenách lístků, při výkonnosti týmu a při počasí, které pravidelně znepříjemňuje divákům pobyt na stadiónu v Buffalu, NFL městě s nejčastějším výskytem srážek v USA, jsou návštěvy neuvěřitelné a fanoušci každou hrací neděli dokazují, že jsou nejlepšími a nejvěrnějším fanoušky v celé lize. Podobné selhání pořadatelské služby je hazardem s torzem dobrého jména klubu a hlavně se zájmem fanoušků. Na hřišti pak došlo k další události, která s footballem nemá vůbec nic společného. Útok Gronkowskiho na Whita s cílem mu ublížit se naštěstí obešel pouze s otřesem mozku. Vzhledem k okolnostem se ale jednalo o útok, který měl všechny známky pokusu o zabití člověka. Gronk za tento útok nebyl vyloučen do konce zápasu.

 

Embed from Getty Images

Skóre (drive, čas, video)

1. čtvrtina (3-0)
NE  –  FG S.Gostkowski 50 yd. Field Goal (14-59, 6:21)

2. čtvrtina (6-3)
NE  –  FG S.Gostkowski 31 yd. Field Goal (7-56, 3:21)
BUF  –  FG S.Hauschka 49 yd. Field Goal (7-45, 3:21)
NE  –  FG S.Gostkowski 39 yd. Field Goal (10-55, 2:50)

3. čtvrtina (14-0)
NE  –  TD R.Burkhead 1 yd. běh (S.Gostkowski kick) (10-70, 5:58)  –  video
NE  –  TD R.Burkhead 14 yd. běh (S.Gostkowski kick) (9-78, 4:38)  –  video

4. čtvrtina (0-0)

Embed from Getty Images
Review utkání (převzato od Adama Křepinskýho)

Bills sice bojovali, ale ani to nestačilo v zápase, který skončil jako většina zápasů při souboji těchto dvou týmů – výhrou Patriots.

Proti Patriots prostě nemůžete dělat hloupé chyby. Úvodní drive Buffala byl fantastický, než nastala pohroma. Bills ubrali z časomíry přes sedm minut a dostali se na 6yardovou hranici New Englandu, ale poté QB Tyrod Taylor hodil pass přímo do rukou DE Patriots Erica Leeho. Tento pass byl hodně špatný, ale Taylor také necítil tlak rushe, když DL Alan Branch zatlačil centera Erica Wooda do quarterbacka ve chvíli, kdy Taylor odhazoval míč. Bills nechali body na hřišti také ve chvíli, kdy se míče ujal Joe Webb při wildcat snapu a minul úplně volného RB Travarise Cadeta, který by si připsal úplně jasný a jednoduchý touchdown. Když byl Taylor sackován ve druhém poločase pro ztrátu 20 yardů a Bills ukončili svůj drive, tak za stavu 16-3 pro Patriots už bylo cítit, že je prakticky po zápase a Bills už nemají šanci na zvrat. Právě tým Bills byl za posledních pět třetích čtvrtin soupeři přestřílen v poměru 65-6.

Aby toho špatného nebylo málo, tak Taylor byl ze hřiště odnesen ve čtvté čtvrtině se zraněním levého kolene. Do hry se tak znovu dostal nováček QB Nathan Peterman. Taylor sice obdivuhodně hrál i přes své zranění, ale bolest byla v poslední čtvrtině už příliš velká a nesnesitelná.

QB Tom Brady byl frustrován v úvodu zápasu defenzívou Bills, která testovala ofenzivní lajnu Patriots a nutila hvězdného quarterbacka k nezkompletování třetího downu v takové pozici, ze které se Patriots museli spokojit pouze s field goalem. O pár minut později zachytily kamery CBS Bradyho, který byl v ostré výměně názorů s ofenzivním koordinátorem Joshem McDanielsem.

Brady překonal v tomto zápase hranici 65,000 kariérních passing yardů, ale v prvním poločase naházel pouze 82 yardů proti defenzívě Bills, která vypouštěla three a občas také four-man blitzy. Brady šel hned třikrát k zemi a Patriots si připsali během prvních 30 minut pouze 9 bodů. Brady ve druhém poločase začal více rozdělovat míče na své running backy a tight endy. TE Rob Gronkowski ovládl druhý poločas (9/147) a během 10playového touchdownového drivu, který poslal Patriots do vedení 16-3, si připsal tři zachycené passy pro 50 yardů. Patriots od té chvíle zápasu dominovali.

Safety Patriots Duron Harmon během týdnem řekl, že snaha tacklovat RB LeSeana McCoye je opravdu hrozivá sama o sobě. McCoy běhal proti Patriots dobře a držel defenzívu Pats v pozoru díky rychlým cutům. Shady měl v prvním poločase na kontě 60 yardů s průměrem 6.0 yardů na pokus a v zápase měl dohromady 93 yardů. Jeho výkon ovšem zastínily výkony running backů Patriots. Dvojice RBs Dion Lewis a Rex Burkhead si dohromady připsala 170 yardů a 2 TDs.

DE Patriots Eric Lee hrál mimo jiné teprve druhý zápas za Patriots a vedl si naprosto skvěle. Nedraftovaný defenzivní end si připsal sack, tackle for loss, 2 passes defensed, několik hurries a také rozhodující pick. Právě Bills měli tohoto hráče před měsíci ve svém practice squadu. Lee si připsal sack i před týdnem a najednou dodal pass rushi Patriots trochu nové síly.

Fanoušci Buffala byli v tomto zápase velice hluční, ale nedělní zápas se zapíše do historie jako jedna z nejvíce frustrujících domácích proher v této sezóně. Bills mají momentálně bilanci 6-6 a jejich playoff šance jsou v ohrožení. Buffalo čekají zápasy proti Colts, Dolphins, Patriots a Miami. Pats naopak čeká za týden souboj proti Dolphins, než nastoupí v rámci Week 15 ve skvělém souboji proti Steelers.

Nejlepším hráčem tohoto zápasu byl podle PFF CB Stephon Gilmore. Skvěle hrál také DT Malcom Brown, TE Rob Gronkowski, CB Jonathan Jones, RB Rex Burkhead a QB Tom Brady.

U Bills byl dobře hodnocen CB Tre´Davious White, LT Dion Dawkins, LG Richie Incognito, DT Adolphus Washington a RT Jordan Mills. V hodnocení PFF nedopadl dobře QB Tyrod Taylor.

New England Patriots 23, Buffalo Bills 3

Na příspěvku maká Dali.

Skrz na skrz

Ofenzíva

Ofenzíva Bills se snažila, hrála podle dobrého plánu, někteří hráči podali velice dobré výkony, ale přesto můžeme s klidem říci, že hrála velice špatně. Billská ofenzíva se na hřišti udržela jen 26 minut, ačkoliv jejím primárním úkolem bylo čerpat z herního času co největší objem kvůli snaze o zkrácení utkání, zmenšení počtu drivů na obou stranách a poskytnutí dostatečných oddechových intervalů vlastní obraně.

Dalším úkolem bylo logicky posouvat hru, udržovat míče na ploše, získávat nové série a to vše se neobejde bez vybalancované hry z hlediska běhů a hodů. Bills získali jen 16 prvních downů, při 13 konverzích třetích downů byli úspěšní jen pětkrát, v pokročilém času utkání se pokoušeli o konverzi čtvrtých downů a ze tří pokusů se jim ani jednou nepodařilo získat novou sérii.

Startovní sestava

Tyrod Taylor QB
LeSean McCoy RB
Deonte Thompson WR
Zay Jones WR
Jordan Matthews WR
Charles Clay TE
Dion Dawkins LT
Richie Incognito LG
Eric Wood C
Vlad Ducasse RG
Jordan Mills RT

Selhali hráči na některých pozicích a při tomto výpisu musíme začít u quarterbacka Tyrod Taylora. Obyčejně začínáme výpis u o-line, ale tentokrát se z toho lídr billské ofenzívy tak lehko nevyvlékne.

Rozdílovým hráčem utkání byl Quarterback. Rozdíl 20 až 30 bodů je rozdílem mezi hrou Tyrod Taylora a Tom Bradyho. O tom nemůže být sporu. Obě obrany hrály dobře a jejich výkon byl přibližně na stejné kvalitativní úrovni. Tom Brady se mohl opřít o lepší receivery a horší running backy než Tyrod Taylor. Billská o-line hrála o trochu lépe než o-line Patriots. Pokud jste to nevypozorovali už přímo během zápasu, podívejte se znovu a pozorněji. Děsivý rozdíl v pasové hře vyplývá z obrovského kvalitativního převisu na lince Brady-receiveři. Kvalita Bradyho v kapse, která občas připomíná spíše kouzlo, nějaký trik či umnou magii, stojí také za zdáním, že o-line Patriots odvádí úžasnou práci. Nic podobného. O-line Patriots hrála průměrně v impactu a podprůměrně v protekci (kromě Shaq Masona, který se mi líbil hodně). Running backové Patriots hráli podprůměrně, dokážete si představit, že by vedle Bradyho stál LeSean McCoy? Dvěsta yardů jen pro něj osobně berte jako loženou kartu, prostě trumfové eso. Vracím se k tomu, že rozdíl mezi týmy utvořil quarterback, stejně jako tomu bylo ve většině utkání během posledních 17 let. Přeháním? Ani ne, bohužel.

V prvním příspěvku jsem Taylora neshodil, ale až sem dolů dočetli příspěvek jen příznivci Bills a k těm chci být upřímný. Ve sdělovacích prostředcích se občas vyhýbají přímému hodnocení Taylora tím, že převedou řeč na silné stránky quarterbacka. Taylor jich má nepochybně dostatek. My si ale musíme položit otázku takto: Mohou nám silné stránky Taylora, pokud na nich postavíme ofenzívu týmu, pokud se mu přizpůsobíme ve všech specifických ohledech, pokud mu pomůžeme vykompenzovat nedostatky v jeho hře, pokud nalajnujeme play-calling v jeho fejvr, pokud mu zesílíme o-line hráči top kvality z nejvyšších kol draftu, pokud ho vyzbrojíme nejlepšími running backy v lize, pokud ho obklopíme nejlepšími receivery, nejrychlejšími wideouty a nejvyššími tight endy, zajistit kontinuálně kvalitní výkony hráče na nejdůležitějším fotbalovém postu?
Já se domnívám, že ne.
Nosnou myšlenkou odpovědi je prosté datum: 2017.
Píšeme rok 2017 a NFL je dnes pasovou ligou se vším všudy. Jistě, je příjemné mít výkonnou běhovou hru, která sejme část břímě z ramen quarterbacka, ale model ofenzívy, která stojí výhradně na běhové hře, je dysfunkční. Bills to ví. Opravdu to ví? Ale ovšemže ano. Nikdo v lize to neví tak dobře jako právě Bills, protože příběh 17 let bez play-off je příběhem promarněných pokusů o stavbu výkonných ofenzív na bázi běhové hry. Jistě, zpravidla byl tento krok diktován zcela prozaickou skutečností, že se Bills nikdy nepodařilo sehnat dobrého quarterbacka, občas se ale měli možnost vzepřít hlavně v draftu, které vždy nabízelo rozcestí alternativy, jenže tak nikdy neučinili. Místo toho, aby draftovali rok co rok quarterbacka jako pokus o zlepšení pasové hry, své picky utápěli ve výběru running backů v prvních kolech draftů a ještě se při tom plácali po ramenou a usmívali se.
Tyrod Taylor nemá kvalitu NFL startera roku 2017. O tom jsem přesvědčený a navíc jsem přesvědčený, že je o tom přesvědčeno i vedení týmu Bills.
Tyrod Taylor není nováček, známe ho už dvě a půl sezóny. V obou předchozích sezónách mu trenéři postavili ofenzívu na míru, na tělo. My ale víme, že se pokus nepodařil, neúspěch v sezóně byl obecně přehrán na defenzívu a fatální selhání obranného schéma bratrů Ryanů, které hráčům popletlo hlavy při přechodu z agresivní rojnicové wide9 na 3-4, jenže ani ofenzíva se nepostarala o úspěch. Hodně se mluví o získaných yardech a získaných bodech, ale jen málo lidí je ochotno si sednout, jednotlivé zisky rozkódovat a přetřídit. Kdo tak učiní, zjistí, že naše ofenzíva v předchozích dvou letech nejen nebyla nadprůměrná, ale obávám se, že ji chyběl dokonce malý krůček i k prosté průměrnosti. Mantrou příznivců Taylora vždy bylo: je manažerem ofenzívy, která se spoléhá na běhovou hru a vida, běhová hra Bills je nejlepší v lize. Jenže takhle to není. Běhová hra byla schopna týmu zajistit zisky yardů, ale s body už to bylo horší a hlavně: nebyla na té úrovni, aby rozhodovala v prospěch Bills vyrovnané zápasy. Herně nebyla rentabilní, v klíčových momentech selhávala, protože Bills neměli v pasové hře alternativu. Pasová hra Bills byla nejhorší v celé NFL a jedna z nejhorších (ve srovnání s ostatními týmy) v celé historii klubu Buffalo Bills. Takhle špatnou pasovou hru jsme ještě nikdy neměli. Nikdy v historii.
Krátké shrnutí tedy zní takto: Tým postavil ofenzívu na míru Taylorovi a v době, kdy o úspěších týmu rozhoduje kvalita pasové hry, byla ta billská nejhorší v celé lize, s velkou ztrátou i na týmy, které byly hluboko pod vyrovnanou zápasovou bilancí. Tohle není o prostředí a spoluhráčích, to je o konkrétním quarterbackovi. A tím to hasne. Pokud by tým měl nejlepší arsenál a nejlepší herní noty psané pro Taylora, jeho pasová hra bude vždy spíše podprůměrná, málokdy průměrná a jen výjimečně velmi dobrá. Tyrod Taylor není a ani nesmí být odpovědí pro Bills do budoucna, pokud vedení projeví alespoň trochu odpovědnosti za výsledky Bills.

Letošek je logicky ještě mnohem horší. Před sezónou udělalo vedení evidentně rozhodnutí spočívající na budoucím odklonu od Tyrod Taylora a jeho herního stylu. Všechny podniknuté kroky, tak jak je vnímám já, směřují k příchodu quarterbacka, který bude v první řadě orientován vertikálně. Vše, co předcházelo sezóně, bylo tak trochu šejdrem. Běžný postup je ten, že generální manažer vybírá kouče, generálního manažera pak vybírá majitel, kouč si vybírá koordinátory, koordinátoři jsou srozuměni s quarterbacky v týmu, quarterbackové mají jasno o týmu, se kterým půjdou do sezóny. V našem případě tomu bylo jinak a to od „A“ až do „Z“: GM Doug Whaley ještě setrvával u kormidla, když Kim a Terry Pegulovi vybrali Sean McDermotta a jestli jsem dobře pochopil vše, co bylo kolem námluv zveřejněno, McDermott nebyl první volbou majitelů. Když si kouč McDermott vybíral koordinátory, Rick Dennison nebyl jeho první volbou. Dennison byl sice srozumněn se stavem týmu na pozici quarterback, ale z mnoha událostí můžeme usuzovat, že Tyrod Taylor nebyl jeho pvní volbou. Situace kolem vyjednávání s Taylorem byla zapeklitá, komplikovala ji výše kontraktu, podmínky kontraktu, okolnosti kolem jmenování Cardale Jonese starterem pro utkání proti Jets, vyhazov kouče Rex Ryana a nejmenování prozatímního kouče Anthony Lynna novým koučem Bills do sezóny 2017. Způsob, jakým se obě strany dohodly a Taylor vstupoval do sezóny jako QB-starter, byl zvláštní, ani jedna strana nebyla spokojena a obě strany si během dosavadního průběhu sezóny začínaly otvírat zadní dvířka do nadcházejícího roku, neventilovaly svou nespokojenost a frustraci veřejně, protože by tím kterákoliv z obou stran ztratila profesionální tvář, ale pod povrchem to vřelo a bublalo. Výsledkem bylo, že herní schéma ofenzívy a hráči-receiveři, které dostal Taylor k dispozici, nebyli ani jeho první volbou. Tím se kruh dokonale uzavřel v pevných závitech nespokojenosti a frustrace všech zúčastněných. Na hře quarterbacka je to jasně vidět.

Každý rok jde výkonnost Taylora v důležitých kategoríích směrem dolů (jedinou výjimkou jsou turnovery). Snižují se zisky yardů na jedno utkání v průměru, zisky z jedné pasové hry, zisky bodů, zisky prvních downů – zkrátka vše podstatné, co nás jen napadne. Některá utkání nám absence pasové hry prohrála. Hovořím v první řadě o utkání s Panthers. Pasová hra ale byla slabinou skoro ve všech zápasech, i v řadě vítězných. Úplným vrcholem na kolizní trajektorii pak jsou dva domácí zápasy: s New Orleans Saints a nyní s New England Patriots. Jistě, hovoříme o dobrých obranách, ale výsledky jsou i tak spíše ubohé než špatné:

proti Saints – 9 kompletací, 56 yardů za zápas, žádný touchdown, jedna intercepce, QB-rating 29,7
proti Patriots – 9 kompletací, 65 yardů, žádný touchdown, jedna intercepce, QB-rating 31,4

To jsou děsivá, umrtvující čísla. Pokud poslouchám glosátory a NFL expery na celonárodní úrovni, pokaždé jsou nám předkládány docela jiné cifry, zpravidla zabalené a úhledně upravené umným zacházením se statistikou, která je proti ohýbání přes koleno, zneužití a v některých případech i znásilnění, úplně bezmocná. Statisticky nám vždy ukáží, že Tyrod Taylor je nadprůměrný quarterback, kterého si Buffalo Bills neváží počínaje koučing staffem a konče řadovými fanoušky.

Cesty Tyrod Taylora a Buffalo Bills se ve skutečnosti rozešly už na začátku sezóny, křižovatka je sice ještě kus před námi, ale jak Taylor tak Bills už teď jdou po opačných stranách cesty.

Výkon Taylora byl špatný. Snažil se realizovat dobrý plán, který není v jeho silách realizovat dostatečně efektivně a úspěšně. K tomu mu ale chybí nejen patřiční spoluhráči, ale hlavně potřebné schopnosti.

Taylor utrpěl zranění v jedné z prvních her zápasu. Kouč McDermott nyní před zápasem s Colts opět rozjel zákulisní hru v kouřové cloně veřejných poloinformací až dezinformací. Na tiskovce oznámil, že jeho starterem na pozici QB je Taylor, ovšem pokud bude zdravý. Skoro žádný quarterback v NFL není v této fázi sezóny stoprocentně zdravý. McDermott si předpřipravil pozici pro eventuální variantu, kdy bude moci znovu vyzkoušet Nata Petermana a to tím způsobem, že proti sobě tentokrát nepopudí nikoho. Pro každého bude mít připravenu preventivní odpověď: Ano, mým starterem je Taylor, ale není stoprocentně zdravý, jsme tedy nuceni postavit Petermana. Netankujeme, neevalujeme, děláme to nejlepší pro výhru v utkání.

Nathan Peterman. Mladý quarterback začínal při osmém drivu Bills už za stavu 23-3 pro soupeře. Podařilo se mu absolvovat nakonec 3 drivy a všechny měly stejný konec – pokus o získání čtvrtého downu potažmo skórování čtvrtým downem, protože mu žádný nevyšel. Předvedl pár velmi podařených hodů, dva hody byly natolik riskantní, že hrozila intercepce. Kompletace 6 z 15, sack, ukvapenost, nejistota, čitelnost a předvídatelnost pro soupeře to vše dovedlo Petermana k QB-ratingu 3,4 a ode mne dostává známku čisté „D“. Mohli bychom tedy konstatovat, že Nate Peterman opět neuspěl a znovu nás všechny přesvědčil o tom, že sázka na něho byla krokem hodně vedle. No, není tomu tak. Peterman má spoustu herních vlastností a dovedností, které Taylor postrádá. Peterman odhazuje z výšky, tři kroky a hop, pět kroků a hop, míč letí a míče jsou poměrně přesné, okamžitě vidí volné spoluhráče, je schopen přihrát do úzkého sekundového okna, najde hráče v pohybu, nemá problém s odhadem rychlosti spoluhráčů a předpokládáné polohy v momentu recepce. To vše Taylorovi chybí. Pochopitelně, Taylor má jiné přednosti – celou sadu předností. Kombinace obou quarterbacků by tvořila velice úspěšného hráče.
Na případu Peterman je nejlépe vidět, jak frustrující je mít v týmu quarterbacka jako je Taylor. Peterman není zatím připraven nastoupit (a už vůbec ne nastupovat) v NFL utkání jako starter. Přesto byl kouč McDermott okolnostma a v beznadějné situaci donucen k tomu, aby Petermana v utkání proti Chargers postavil. Byla to jediná možnost, jak se pokusit o případné zabojování o výhru v utkání, které bylo velice důležité z hlediska boje o postup. Gamble se nejen nevyplatil, ale postavil do špatného světla také kouče, tým, fanoušky a především obhájce tohoto kroku. Peterman ještě nebyl připraven. McDermott si jistě uvědomoval riziko a záhy určitě i pocítil, že krok byl hodně uspěchaný a neomluvitelně naivní. Zřetelně jsme vnímali rozpolcenost kouče, který by určitě i do dalšího zápasu nejraději postavil Petermana, aby očistil proti výrazně slabšímu soupeři jeho i své jméno, ale k rehabilitaci nedošlo, protože tlak okolí byl enormní a riziko dalšího herního kolapsu Petermana nešlo vyloučit. Navíc, těžko mohl McDermott předstoupit před hráče a řící: „Peterman nám nadále dává největší šanci vyhrát, znovu ho postavíme na Arrowhead.“ To prostě nešlo, McDermott musel zkousnout záplavu peprných poznámek v situaci, kdy ho žádné rozhodnutí nemohlo stavět do příznivého světla a musel jmenovat Taylora znovu starterem. Naštěstí mu zbývala obezlička v názorové piruetě: „Nejdůležitější je tým a pro něj je nejlepší, pokud bude starterem v příštím utkání Taylor.“ Taylor vyhrál a předvedl vše, co se tak zoufale nedostává Petermanovi. Klid, rozvahu, opatrnost. A znovu předvedl část svých slabin: váhavost, herní slepotu, špatné čtení obran, nepřesnost v pasové hře, neschopnost vnímat rychle se odvíjející hru. Na Chiefs to stačilo, protože úspěch zajistila defenzíva, které se podařilo využít ofenzívního tápání KCC. Ovšem proti Patriots se všechny slabiny objevily vyrýsované, vystínované a v celé kráse. A tak se McDermott opět vrátil k úvahám, zda pro tým nebude nejlepší volbou opětovná zkouška Petermana. A znovu se ukázalo, že ne, že je to uspěchaný krok. Tentokrát ale McDermott nemůže být kritizován. Taylorem vedená ofenzíva byla tragicky bezzubá, takže i mnozí jeho přívrženci museli uznat, že nasazení Petermana nebylo úplně nesmyslné.

Jenže co dál? Taylor si odnesl z utkání zranění nohy a McDermott toho okamžitě využil k zneprůhlednění situace a k možnosti otevření si bočních vrátek. Během tiskové konference už avizoval, že Taylor je jeho první volbou, ale musí být zdravotně v pořádku. To je hodně flexibilní prohlášení, se kterým se dá úspěšně pracovat v celé škále možností. Pokud bude McDermott chtít, postaví Taylora jako startera, ačkoliv bude hráč mít zdravotní omezení, na druhou stranu se může nyní McDermott klidně rozhodnout pro Petermana, ačkoliv bude Taylor prakticky zdravý a může argumentovat tím, že v týdnu netrénoval naplno a do zápasu není stoprocentně připraven.

To vše je ale odbočka od zápasu. Ofenzíva prostě nehrála dobře. Připravila si dobrý plán a do něj pár překvapení – tím největším byla asi billickova wildcat formace hraná Joe Webbem. Wildcat nám přinesla pár vzrušujících momentů, které mohly vyvrcholit (ale nevyvrcholily) skvělým pasem Webba na Travaris Cadeta.

Moc se mi líbila billská o-line, Eric Wood odehrál výborný zápas, dobře hráli také Richie Incognito, Dion Dawkins a nepropadl tentokrát ani Vlad Ducasse. Problémy měl jen pravý tackle Jordan Mills, který rychlostně nestíhal.

Bills získali celkem 268 yardů a to je lichotivé číslo na to, jak ofenzíva vypadala. Bills se dvakrát dostali do red-zóny, v obou případech si quarterbackové počínali špatně – Taylor hodil intercepci a Peterman vedl útok hned dvakrát pasem přes vynikajícího Gilmora na nováčka Zay Jonese.

Běhová hra

Běhová hra Bills tvořila páteř ofenzívního snažení. O-line byla silná v impaktu a ačkoliv byl soupeř neustále na čiku, připravený a odhodlaný čelit první vlnou rushi, running backové byli schopni zajistit významné zisky yardů i prvních downů. 12 prvních downů a celkem zisk 183 yardů je vynikající s ohledem na to, že Patriots často věděli, že Bills se chystají hrát po zemi. Průměrný zisk na běh byl rovných 7 yardů (Patriots 5,5 yd). Pokud by hrozba vzduchem byla jen o malinko serióznější, Bills by byli schopni patriotskou obranu roztrhat na kusy. Je to velká škoda, že Bills svou šanci propásli, Patriots nebyli v kondici, aby mohli čelit úspěšně billské běhové hře. LeSean McCoy naběhal 93 yardů, nejdelší hru ale předvedl Joe Webb (22 yardů).

Pasová hra

Zisk 85 yardů celkem je demonstrací nemohoucnosti a ta způsobuje většině fanoušků úporné bolení hlavy. Bills nutně potřebovali wide receivera Kelvin Benjamina, který na Patriots platil, když ještě hrál za Panthers (nachytal 104 yardů). Zbývajícím receiverům se popravdě moc nedařilo, těžko se uvolňovali a Taylorovi příliš nepomohli. Většinou na Taylora mávají a kolem nich nikdo není, tentokrát se ale musíme Taylora zastat, protože separací bylo málo, byly nevýrazné a svůj díl viny na tom nese také ofenzívní koordinátor Dennison. Nemá cenu vypisovat zisky billských receiverů, protože žádný z nich nenachytal přes třicet yardů. Pokud k tomu přičteme kumulované výsledky billských passerů: kompletace 15/34, žádný touchdown, jedna intercepce, jen tři první downy a čtyři sacky pro ztrátu třiceti yardů – máme na světě výsledek, který nás nejen nepotěšil, je to prostě ostuda.

Defenzíva

Defenzíva předvedla odhodlaný a přesvědčivý výkon. Statečně se bila a až do změny herního stylu, která ji podrhla nohy, držela tým ve hře o vítězství.  Mnozí předpokládali a také doporučovali setrvání u opatrného a vyvážného 3-3-5 procoverage systému, kterým se Bills prezentovali proti Kansas City. Leslie Frazier ale přišel s vynikající změnou, která určila ráz hry v prvním poločasu zápasu. Bills naprosto rezignovali na coverage zálohou a všechny síly vrhli vpřed na zteč. Ofenzívní lajnu Patriots vystavili velkému náporu a ta se v několika případech zhroutila. Pokud by za ní stál jiný quarterback než Tom Brady (dejme tomu Tyrod Taylor) rush by ho zadupal do země. I tak se defenzívě podařilo vyhodit Bradyho ze sedla a Patriots si za první poločas připsali body jen za tři úspěšné field goaly. Adjustace směrem proti běhové hře Patriots měla v druhé půli neblahý dopad na pasovou hru, která se rozjela v kompletním programu a Brady byl najednou schopen nacházet naběhnuvšího Gronkowskiho. Zásadní chyba podřízla billské obraně hrdlo a nechala je vykrvácet. I tak ale defenzíva povolila soupeři zisk „jen“ 23 bodů, což je dobrý výsledek. Celkově Bills povolili Patriots uhrát 435 yardů, pobýt 34 minut na hřišti, získat 23 prvních yardů a dojít pětkrát do red-zóny pro dvě zužitkování touchdownem.

startovní sestava

Shaq Lawson LDE
Adolphus Washington LDT
Kyle Williams RDT
Jerry Hughes RDE
Ramon Humber LLB
Preston Brown RLB
TreDavious White LCB
E.J. Gaines RCB
Micah Hyde SS
Jordan Poyer FS
Leonard Johnson DB

Běhová obrana

Running backové Patriots, Dion Lewis a Rex Burkhead, představovali pro Bills velkou hrozbu. V 28 snapech se ukázal také starter James White. Vytažené defenzívě se v prvním poločasu dařilo ztráty yardů udržet v rozumních dimenzích, postupem času ale trenéři vyhodnotili stav jako neudržitelný a defenzíva se přizpůsobila stavu na hřišti. Defenzíva povolila celkem 191 yardů (průměr 5,5 yardu na pokus), 8 prvních downů a Burkhead skóroval 2 touchdowny. Nejlépe tackloval Jordan Poyer, který zaznamenal 5 tacklů na středu a dva na periférii. Vysoko v boxu tackloval dobře Adolphus Washingon s 3 tackly ve středu a 2 tackly vlevo. Preston Brown tackloval na středu a pravé straně celkem čtyřikrát. Bills se znovu přesvědčili, že udržet běhovou ofenzívu Tom Bradyho je hodně obtížné.

Pasová obrana

Strategický génius Bill Belichick stál před jediným důležitým rozhodnutím, zda postavit Tom Bradyho nebo ho nechat sedět. Rozhodl se pro Bradyho a tím rozhodl celý zápas. Bylo to jediné důležité rozhodnutí z hlediska obecné fotbalové strategie, protože už zbývalo jen garantované yardy přetavit v body /tady jsem hodně nespravedlivý, protože Belichick také dokázal v průběhu sezóny v první řadě zlepšit hru defenzívy z původního zmatku až na nynější stav, kdy je na velice dobré úrovni/.

Tom Brady pokaždé nahází proti Bills přes 300 yardů, ale tentokrát se mu to nepodařilo. Při kompletaci 21/30 dosáhl jen na 258 yardů, žádný touchdown, jedna intercepce, tři sacky pro ztrátu 14 yardů a QBR 63,3.  To je hodně dobrá vizitka pro billskou defenzívu. Nejlepším receiverem byl s přehledem Rob Gronkowski, kterého v druhé půli Bills prostě nedokázali zpomalit, odstavit od míče a měli problémy ho i zastavit. Se 147 nachytanými yardy se stal zdaleka nejúspěšnějším ofenzívním hráčem utkání (opomineme-li Bradyho). Patriots získali pasovou hrou 15 prvních downů a řada z nich pocházela právě z produkce dua Brady-Gronk.

Brady se dostal v první půli často pod tlak a chyboval, v druhé půli jako by chytil lepší rytmus hry. Přední front na něj zle dotíral a byl schopen stlačit kapsu, ale Brady je skutečným mistrem, který si umí v takových situacích poradit. I tak byl ale 3x sackován – Adolphus Washington, Kyle Williams, Shaq Lawson. Nejproduktivnějším tacklerem byl: Micah Hyde se 2 tackly krátké hry ve středu, 4 tackly krátké hry vlevo, jedním tacklem krátké hry vpravo a jedním tacklem dlouhé hry. Výborně hrál Tre´Davious White, který měl hodně práce

Spectým

Jednou jsme mohli vidět v akci S. Hauschku při field-goalu a zase to bylo z velké vzdálenosti. Kop z 49 yardů billský place kicker proměnil.
Bills se snažili získat výhodu lepší startovní pozice pro ofenzívu a Brandon Tate 3x běžel po výkopu, ale spectým Patriots byl pozorný.
Punter C. Schmidt byl jako vždy výborný.
Bills si při krytí soupeřových returnů vedli dobře.

Turnovery

Patriots – 1 (intercepce, žádný fumble)
Bills – 1 (intercepce, žádný fumble)

Ani jeden z týmů nefumbloval, což není příliš překvapivé. Oba startující quarterbackové hodili jeden pas svým soupeřům. Zásadní rozdíl spočívá v tom, že intercepce Bills přišla na konci prvního drivu, kdy soupeř lehce přistrčil přes obránce Taylora a ten hodil míč přímo do náruče defenzívního enda Eric Leeho. Bills mohli jít do vedení a zápas se mohl vyvíjet odlišně (myslím ale, že spíše nikoliv). Intercepce Tom Bradyho přišla již za rozhodnutého stavu a provázely ji události, o kterých píši níže. Navíc jí předcházela prokazatelně defenzívní pasová interference billské secondary.

 

Penalty

Patriots – 9 penalt pro ztrátu 66 yardů a 1 darovaný první down
Bills – 3 penalty pro ztrátu 34 yardů a žádný darovaný první down

Penalty hráčů Bills

1. čtvrtina = 0

2. čtvrtina = E.Wood (držení)

3. čtvrtina = L.McCoy (ruce), V.Ducasse (držení)

4. čtvrtina = Z.Jones (OPI), M.Hyde (hrubost), J.Hughes (nesportovní chování)

Koučing

Trenéři připravili dobrý herní plán. McDermott hrál s Bills proti Bradymu poprvé a vůbec si nepočínal špatně. Ofenzíva zkrátka připravila plán, který nebyla schopna kvůli nedostatku kvality na jednotlivých postech, včetně postu quarterbacka, dodržet. Dodatečná úprava hry defenzívy byla špatná, protože hráči blitzu zoufale chyběli v secondary. Zařazení J.Webba do sestavy pro wildcat set bylo vzrušující sledovat, ale sotva to mohlo podstatněji ovlivnit vývoj zápasu.
McDermot ale udělal pár větších chyb přímo během utkání. Zbytečně použil flag při zakopnutí Bradyho o nohu spoluhráče s podnětem pro přezkoumání, zda nešlo o sack (či možná IG, to ani přesně nevím). V tomto případě mohlo jít ale o taktické zdržení hry. Ve druhém případě se ale jednalo o vyslovenou chybu: Patriots zůstali celý yard před dobytím prvního downu, jenže rozhodčí udělal chybu, spot posunul a soupeři daroval novou sérii. Kouč McDermott měl okamžitě reagovat a jakmile viděl, že rozhodčí posouvá marker, měl rozhodnutí zpochybnit vhozeným flagem. Tak neučinil a zkušený Brady, který viděl, že hrou na nový down nedosáhli, bleskově rozehrál, jak bývá jeho dobrým zvykem.

Rozhodčí

Rozhodčím zápasu byl R 114 Gene Steratore s týmem:

U 81 Roy Ellison
DJ 24 David Oliver
LJ 108 Gary Arthur
FJ 116 Mike Weatherford
SJ 29 Adrian Hilleer
BJ 105 Dino Paganelli
Replay: Paul Weidner

K rozhodčím pár věcí mám. V první řadě zcela zásadní záležitost. Nemohu přehlížet, jakým způsobem posuzují trenéři dlouhodobě hru cornerbacka Patriots Malcolma Butlera. Nejen v tomto utkání ale i ve velké většině ostatních hraje nečistě (jako prase) a tato hra je mu soustavně tolerována. A ještě ke všemu je chválen. To dost dobře nechápu. Nejsem jediný, kdo si toho všímá a všichni toho máme už plné zuby, NFL by tedy měla jasně deklarovat, že všechny týmy jsou posuzovány stejně, ale některé přeci jen o trošku stejněji. Co je moc, to je moc. Fanoušci Patriots často říkají: Rozhodčí nám nenadržují, jen se podívejte na to, kolik je vůči nám odpískaných penalt. Na to je ale snadná odpověď: žádný tým v NFL nehraje tak nečistě jako Patriots. Ti hrají totální hranu a kus za hranou v každém utkání. Jakýkoliv jiný tým, který by hrál takhle nečistě, by vyfasoval dvojnásobek penalt.

Rozhodčí během utkání několikrát posunuli spot pro rozehru ve prospěch Patriots směrem vpřed. I tady platí stejný dovětek jako v předchozím odstavci. Jen proto, že je v ofenzívě Tom Brady, nevidím žádný důvod, proč mu ke každé odehrané hře darovat dodatečně kus pole navíc. V jednom případě dělal rozdíl přinejmenším celý yard a zisk prvního downu. Pokud mi některý fanoušek Patriots řekne, že to není pravda, že rozhodčí občas přidá na jednu stranu a podruhé na stranu druhou, tak je prostě hloupý, protože to není správné řešení. Správným řešením je hrát podle pravidel, myslím tím podle NFL pravidel a nikoliv Kraft-pravidel, zajišťujících bostonskou radost za každou cenu.

Po Bradyho intercepci došlo k maléru, který nemohu nechat úplně bez povšimnutí. Na hřišti se utkávaly dvojice, ve kterých billská secondary faulovala. Byl faulován Amendola Hydem a byl faulován Gronkowski Whitem. Akce skončila přiznanou intercepcí zachycenou Whitem a míč získali Bills. Závěr akce byl takový, že Gronkowski si po odpískání vyšlápl na Whita, Hydovi byl odmáván faul Amendoly a tím vznikly podmínky k offsetu. Mstitel Jerry Hughes se dožadoval větší penalty pro Gronkowskiho a obořil se na rozhodčí. Za to vyfasoval 15-ti yardový postih, který byl outěžkem Bills pro novou sérii. Mám s tím problém? Ne, nemám s tím žádný problém.

Jako problematickou věc ale vidím posouzení zákroku Rob Gronkowskiho na billského nováčka Tre´Davious Whita. Po odpískání zaútočilo více než stokilové hovado loktem na ležícího Whita, nepřipraveného na útok zezadu. Útok byl veden loktem na nechráněnou část šíje. Jednalo se tedy smrtící úder, jaký je například v MMA zakázaný. Rád bych podotkl, že o frustraci nemůže být ani řeči, protože Gronkowskimu se v utkání velice dařilo a výsledkově bylo rozhodnuto, byl to tedy zkrat ješitné osobnosti a zářný příklad projevu naprosté arogance, nikoliv reakce frustrovaného hráče, na kterém je páchána křivda neodpískaného faulu. Gronkowski je blbec se sníženou úrovní inteligence, ale to nemůžeme brát jako polehčující okolnost. V tomto případě si Gronkowski neuvědomil nebezpečnost svého útoku a to že se výsledkem stal jen otřes mozku, je věcí obrovského štěstí. Jenže, jak už jsme si řekli, Gronkowski není nejchytřejší, takže mu jen těžko můžeme vyčítat, že ho situace spíše pobavila (což bylo znát i během jeho pozápasové omluvy-neomluvy, ke které ho jistě beztak dotlačil kouč Belichick, který slíbil adekvátní reakci při podávání rukou kouči McDermottovi). NFL soustavně brojí za bezpečnost hráčů, takže jsem očekával, že Gronkowski dostane trest ve hře a zápas nedohraje. Z pro mne nepochopitelného důvodu k tomu nedošlo.

Gronkowski vyfasoval jednozápasovou stopku. Je zajímavé, že měl tolik drzosti, že se odvolával. Taky pak narážím na principiální problém, který mám obecně s odvoláváními se v rámci NFL.
Existují dva základní přístupy k „appealingu“ ve sportovní branži. Evropský (já raději používám slovo neměcký) a americký. Oba jsou odlišné v zásadní věci a já jednoznačně upřednostňuji ten německý. Prostě – Němci jsou poctivější, znají cenu trestu, cenu odvolání se a hlavně znají hodnotu podstaty trestu. Američanům jako by toto vše úplně unikalo. Oni se zcela míjí myšlenkově se smyslem trestu. Primárním znakem amerického přístupu k trestům je až absurdní míra pokrytectví. A to zdaleka neplatí jen ve sportu a NFL.

V našem konkrétním případě bylo Gronkowskimu umožněno se odvolat a usilovat o zmírnění trestu. Američané v tomto případě posuzují pouze výši trestu a nikoliv případ jako takový v širších souvislostech. Nedochází k žádnému zrevidování případu, pokud dojde ke změně výše trestu, může tedy logicky dojít pouze ke změkčení sankce. To je přístup, se kterým se nemohu ztotožnit, narážím na něj příliš často i v jiných oblastech života. Je krátkozraký a především hloupý. Nebere v úvahu změnu situace, ke které nastává po odvolání se, a kterou je potřeba do případu přece zahrnout a celý ho nově zrevidovat.
Německý způsob je odlišný. Rád bych podotkl, že zcela zásadním způsobem odlišný. Němci obdrží hráčovo odvolání a základní úvaha je: hráč se cítí nevinen, je přesvědčený, že neudělal žádnou chybu, své jednání nepovažuje za potrestáníhodné, v blízké době bude schopen ho s klidným svědomím zopakovat, protože si není vědom toho, že by chyboval. Němci případ otevřou, znovu vše prověří a vynesou nový verdikt. Pokud je hráč shledán znovu vinným, dochází k efektu, kvůli kterému vše popisuji. Oporou pro nový verdikt je původní prohřešek, ke kterému je nyní přičten prohřešek nový (neschopnost uvědomit si své provinění). K provinilci je nyní přistupováno jako k recidivistovi. Tento způsob je korektní a základní princip je správný = odvoláváš se? Fajn, ale to znamená, že nerozumíš tomu, proč jsi byl odsouzen a riskuješ tedy, že tzv. trvdost nejen nebude odstraněna či snížena, ale může být dokonce navýšena. Domnívám se, že Gronkowskiho appeal měl být přijat, případ otevřen a trest navýšen o jeden další zápas. Takhle může zůstat v hráči pocit křivdy, že mu bylo ublíženo. Pokud by byl trest navýšen, možná by i Gronkowskimu došlo, že udělal chybu. Hned dvakrát.

Bilance a další zápasy

Teoreticky Bills zůstávají v boji o postup do play-off. Jejich bilance je nyní vyrovnaná 6-6. Další utkání je opět domácí a v Buffalu se představí Indianapolis Colts s prozatímní bilancí 3-9.
Bills nyní potřebují nejen vyhrát nadcházející utkání, ale ještě i dvakrát porazit Dolphins a patrně budou potřebovat i uspět na hřišti Patriots. Pokud jednou selžou, k postupu by vedla už jen výsledková selhání týmů, se kterými Bills o postup na dálku bojují – především Baltimore Ravens a Tennessee Titans.

Nejlepší hráči Bills

C Eric Wood – odehrál výborný zápas

LT Dion Dawkins – sto procent snapů, výborný výkon

DT Kyle Williams – výborný výkon

 

Tabulka AFC-East:

New England Patriots 10 2
Buffalo Bills 6 6
Miami Dolphins 5 7
New York Jets 5 7

AFC

Current Projection Playoffs
AFC East W L T W L T Playoffs Win Div Top Seed Win SB
New England 10 2 0 13.1 2.9 0.0 100.0% 100.0% 55.9% 29.5%
Buffalo 6 6 0 7.8 8.2 0.0 12.3% 0.1% 0.0% 0.0%
Miami 5 7 0 6.4 9.6 0.0 1.0% 0.0% 0.0% 0.0%
NY Jets 5 7 0 6.0 10.0 0.0 0.5% 0.0% 0.0% 0.0%
AFC North W L T W L T Playoffs Win Div Top Seed Win SB
Pittsburgh 10 2 0 12.6 3.4 0.0 100.0% 98.7% 43.2% 14.9%
Baltimore 7 5 0 9.6 6.4 0.0 86.1% 1.3% 0.0% 2.2%
Cincinnati 5 7 0 6.8 9.2 0.0 2.2% 0.0% 0.0% 0.0%
Cleveland 0 12 0 1.0 15.0 0.0 0.0% 0.0% 0.0% 0.0%
AFC South W L T W L T Playoffs Win Div Top Seed Win SB
Jacksonville 8 4 0 10.5 5.5 0.0 97.8% 56.5% 0.9% 4.4%
Tennessee 8 4 0 10.0 6.0 0.0 89.2% 43.5% 0.0% 0.9%
Houston 4 8 0 6.1 9.9 0.0 0.0% 0.0% 0.0% 0.0%
Indianapolis 3 9 0 4.4 11.6 0.0 0.0% 0.0% 0.0% 0.0%
AFC West W L T W L T Playoffs Win Div Top Seed Win SB
Kansas City 6 6 0 8.7 7.3 0.0 62.9% 60.3% 0.0% 2.0%
LA Chargers 6 6 0 8.3 7.7 0.0 33.9% 27.5% 0.0% 0.8%
Oakland 6 6 0 7.4 8.6 0.0 14.1% 12.1% 0.0% 0.2%
Denver 3 9 0 4.8 11.2 0.0 0.0% 0.0% 0.0% 0.0%