Článek je zároveň příběhem této ilustrace. Příhodnost použití ilustrace nemůže být lepší. Posuďte sami.
Ilustrace zahrnuje výraz „jump the gun“ a ten označuje předběhnutí událostí v čase (například ulití startu před výstřelem), jeho aktuálnost jsem v mnoha ohledech odhadl předčasně
Fotomontáž jsem připravil již před začátkem sezóny, tedy hodně předčasně.
Článek jsem začal připravovat již po prohře Bills s Panthers, opět značně předčasně.
Kouč McDermott učinil rozhodnutí o výměně quarterbacků předčasně.
Já jsem začal hájit jeho rozhodnutí předčasně.
Důležité utkání s Chargers bylo rozhodnuto ještě před koncem prvního poločasu – tedy hodně předčasně.
McDermott ve svém úsudku děsivě pochybil a Petermana hodil do přestřelky ostrou municí předčasně.
Kritiku expertů NFL na celonárodní úrovni jsme šmahem odvrhli předčasně.
John Claytona a jeho názor jsme onálepkovali jako povrchní, opovážlivý a plný disrespektu velice předčasně.
Nyní děláme možná další chybu, když odepisujeme tuto sezónu předčasně.
Někteří z nás ztrácí důvěru v nové vedení Bills a i to může být předčasné.

Součástí článku jsou tyto kapitoly: Shrnutí s podrobným vysvětlením postojů, text z preview, text z mé české obhajoby rozhodnutí na facebooku a k tomu pár obrázků.

Shrnutí s podrobným popisem události

Už nyní si můžeme klidně říci, že v souvislosti s prohrou v Carsonu se bude mluvit stejně vydatně o průběhu prvního poločasu, jakož i o událostech, které se odehrály během týdne a zápasu předcházely. Polarizovaly buffalské fotbalové prostředí a částečně (ale opravdu jen z malé části) jsme se mohli vrátit v čase do „šťastnějších“ dob, kdy vrcholil boj mezi příznivci dvou buffalských quarterbacků – Rob Johnsona a Doug Flutieho, který svým rozsahem a intenzitou nemá v moderní historii footballu ani vzdálené obdoby. Oba dva soupeřící kmeny (nazvěme si je Protyrodové a Pronathanové) byly zřejmě stejně početné, ale nebyly stejně zanícené ve své horlivosti. Mnohem ukřičenější a agresivnější byli Pronathanové, protože měli lepší výchozí pozici. Situace rozdělila i české a slovenské fanoušky. Na našich stránkách se Dali stal Protyrodem (klidným, rozumným a uvážilivým) a já se stal Pronathanem (horlivým, ironickým a nesmlouvavým). Není to poprvé, pokud by vás náhodou zajímalo, zda jsem volil tehdy Johnsona či Fluetiho, pochopitelně jsem hájil Johnsona – vedle Daryle Lamonicy nejtalentovanějšího quarterbacka Bills všech dob.

Vše je potřeba vidět v širších souvislostech. Pokud něco podstatného vypustíme (jak se běžně děje expertům na celostátní úrovni), nejsme objektivní. A o objektivitu by nám mělo jít v první řadě.

Buffalo Bills prohráli dvě předcházející utkání výrazným rozdílem ve skóre a předvedli špatné výkony. Oba zápasy byly podobné. Bills selhávali v držení míče, jejich drivům chyběl čas a délka, obrana měla slušné začátky, před poločasem začínala deklinace výkonu, která vždy vrcholila v první půlce druhého poločasu, zápas se v obou případech dohrával z nutnosti.

Buffalo Bills přesně pojmenovali své problémy po utkání s Jets a Saints. O tom, že přesně věděli, kde je tlačí pata, ve kterých herních činnostech se musí zlepšit a které pozice jsou na hřišti kritické, máme řadu svědectví a na základě těchto informací můžeme s klidem sestavit seznam problémů podle stupně palčivosti:

Defenzíva (obě části – pozemní i vzduchem), ale v první řadě běhová:
povolila Jets 198 yardů a 3 touchdowny, povolila Saints 298 yardů a 6 touchdownů (také 24 her po zemi v nepřetržité řadě)

Ofenzíva (O-line) – přišel Rick Dennison, změnil blokovací schéma a ještě to probíhalo před sezónou s velkou pompou, nové schéma nám dokonce prezentoval rádio komentátor Sal Capaccio ve filmovém příspěvku a vysvětlil nám jeho přednosti. O-line letos nefunguje v impaktu ani v protekci. Když přičtu zranění, O-line je s výjimkami dvou zápasů (proti Buccaneers a proti Raiders) vždy nejslabší jednotkou v týmu

Quarterback – Taylorovi škodí všichni a všechno, to je skutečnost a nikoliv moje domněnka a vůbec to nemyslím zle (je to co nejobjektivnější posouzení situace) – O-line, ofenzívní koordinátor Dennison, změna herního systému ofenzívy, která nestaví na jeho silných stránkách, odchody důležitých hráčů, absence běhové hry a pochopitelně také jeho omezené herní možnosti, které se během dvou a půl sezóny v Bills nezlepšily na potřebnou úroveň.

V pondělí dopoledne, po utkání se Saints, neavizoval na pravidelné tiskovce kouč Sean McDermott žádnou změnu na pozici quarterbacka, startujícím QB tedy setrvával nadále Tyrod Taylor.

V úterý dopoledne nás Sean McDermott všechny šokoval, když oznámil, že do utkání proti Chargers nastoupí na pozici startujícího QB Nathan Peterman. Zdůvodnění: Evaluace hráčského potenciálu, snaha o okamžitý upgrade na každé pozici. Kouč McDermott vzal rozhodnutí na sebe z hlediska kompentencí i plné odpovědnosti. Kouč odmítl jakékoliv úvahy o tom, že by tým rezignoval na postup do play-off a hráče testoval.

Až do utkání v Carsonu se nemluvilo o ničem jiném. Neřešilo se, zda a jak tým pracuje na odstranění dvou nesrovnatelně důležitějších problémů: Naprostého a totálně zničujícího kolapsu defenzívy a absolutní impotence ofenzívní lajny v protekci i impaktu. Ani slovo. Podstatné věci šly okamžitě úplně na vedlejší kolej. A v celostátních médiích a mezi desítkami NFL-expertů nastal jev, který je podle mého úplně neslučitelný s profesionalitou a svým rozsahem převyšuje mé možnosti ho absorbovat, aniž bych záhy nezaujal obranný postoj při hájení mého milovaného klubu.

Nemohu si vybrat jednoho experta za všechny, protože rozsáhlá kritika tohoto kroku zněla napříč celým spektrem. A byla také hodně nespravedlivá, neobjektivní a tendenční. V podstatě zněla takto:

„Bills povolili v posledním utkání 300 yardů po zemi a problém řeší tak, že postaví rookie QB!“

A dodávají: „Ach, jak typicky billské…!“

Ve svých komentářích zpravidla opomíjeli řadu důležitých věcí a občas zneužívali nefér statistiku, aby svá tvrzení podpořili. Například: Taylor je jeden ze čtyř QB v lize s 10+ touchdowny a pouhými 3 intercepcemi. A to je úplně typická ukázka zneužití statistiky, protože hází do jednoho pytle Tom Bradyho s 19 touchdowny a více než 300 yardy v průměru na zápas, s Tyrod Taylorem, který má na kontě těch 10 touchdownů a  poloviční průměr yardů na zápas (z toho část v garbage time).

Tyto reakce celoplošných médií a jejich expertů samozřejmě vyvolaly vlnu odporu v Buffalu a mezi příznivci Buffalo Bills. Případ Peterman přitáhl velkou pozornost a oči všech byly upřeny k utkání. Radostné až euforické reakce expertů na sebe po utkání nedaly dlouho čekat. Musím přičíst k dobru například John Claytonovi, že byl hodně zdrženlivý a názorově smířlivý. Pokud komentátor Carter se svým spolubesedníkem nazval kouče McDermotta veřejně idiotem (byť to bylo v souvislosti s tím, že kouč McDermott řekl po zápasu, že nelituje „regret“ rozhodnutí, ale výsledku), jen mě to utvrdilo v tom, že práce NFL-expertů mnohem více spočívá na tvorbě divácky atraktivního moderního mediálního obrazu, póze, skandalizaci a přitažlivosti za každou cenu, než na snaze poctivě a objektivně hodnotit situace a dobře informovat veřejnost.

K fanouškům. My přece známe Tyrod Taylora. Dva a půl roku hraje v Buffalu. Známe perfektně všechny jeho přednosti a víme, že jich má hodně. A známe samozřejmě všechny jeho nedostatky a víme stejně dobře, že také těch je hodně. Sledujeme každé utkání do detailu, často několikrát. Přesto se nám fanoušci ostatních týmů snaží vysvětlit věci, o kterých mají pocit, že o nich ví víc než my. Panebože, proč musím poslouchat fanoušky, kteří o týmu Bills vědí sotva desetinu toho, co něm vím já, že je chyba postavit Petermana na úkor Taylora. Proč? Opravdu mají fanoušci jiných týmů lepší přehled o tom, co se děje v Buffalu, v týmu Bills? Z jejich vyjádření totiž můžeme vyčíst jasný vzkaz:
My fanoušci Patriots, Jets, Cowboys, Eagles a dalších týmů nejen že mnohem více víme o týmu Buffala než vy fanoušci Bills, ale známe hráče i mnohem lépe než vaši kouči, trenéři, manažeři a lidé, kteří s hráči každý den trénují.
Tam ale verdikt ostatních fanoušků nad fanoušky Bills zdaleka nekončí, oni pokračují nesmlouvavě ve svých invektívách dál když říkají: „Vidíte, přáli jste si nováčka místo skvělého Taylora, se kterým jste mohli být v klidu 6-4  a teď jste 5-5, máte z ostudy kabát a zase nepostoupíte do play-off. Dobře vám tak.“
To je ale znovu hodně nespravedlivý soud nad fanoušky Bills. V první řadě úplně opomíjí fakt, že minimálně polovina fanoušků Bills nesouhlasila se změnou quarterbacka. A také ta část fanouškovské obce, která změnu podporovala, se utkání obávala a celou dobu se spoléhala na dobrý úsudek kouče McDermotta, protože nikdo z fanoušků neměl možnost každý den sledovat progres Petermana v práci. V druhé řadě pak musíme umlčet ty fanoušky ostatních týmů, kteří hovoří o tom, že Bills mohli být v boji o play-off nyní na bilanci 6-4 a nikoliv 5-5. Hra defenzívy a o-line – tedy dva hlavní problémy týmu – nedoznala žádných pozitivních změn. Právě naopak, jejich výkon byl ještě tristnější. Je tedy krajně nepravděpodobné, že by Bills utkání s Chargers vyhráli jen proto, že by jejich quarterbackem byl Tyrod Taylor. Nepodsouvejte mi ale, prosím, tvrzení, že by utkání nebylo s Taylorem vyrovnanější nebo že o neúspěchu Bills nerozhodl takřka epický krach Petermana. To víme přinejmenším stejně dobře jako všichni fanoušci, kteří nám dávají pravidelně lekce z toho, co si máme myslet o vlastním týmu.

Suspendace Taylora z postavení startera měla své opodstatnění. Jak jinak, přece si někdo z Vás skutečně nemyslí, že za změnou stojí jiné než sportovní záležitosti. V souvislosti se zmínkami o rasismu bych rád uvedl, že je neberu na lehkou váhu, vnímám je, rozumím jim, připouštím je, ale nikoliv v tomto konkrétním případě. A rád bych i podotkl, že to byli v minulosti právě Buffalo Bills, kteří jako první tým v historii NFL nasadili jako quarterback-startera hráče tmavé pleti – James Harrise.

Tyrod Taylor od začátku sezóny hrál dobře jen v pár zápasech. Většinu vyhraných utkání rozhodla ve prospěch Bills vynikající hra obrany, která byla schopna navíc generovat zisky v podobě takeaways. V zápasu proti Panthers udržela obrana Newtona na 9 bodech a ofenzíva vedená Taylorem byla zcela impotentní a připravila Bills o výhru. Zápasy s Broncos a Falcons také rozhodla obrana ať už defenzívními touchdowny nebo rozhodujícími zisky possessions. Výkon Taylora proti Bengals byl mizerný a vše vyvrcholilo zápasy s Jets a Saints. V utkání s Jets byl Taylor 7x sackován a nebyl schopen vůbec přihrát spoluhráčům. Osobní statistiky si dohnal do normálu až v garbage time, kdy byl zápas zcela rozhodnut. Vrcholem byl zápas proti Saints, ve kterém vyplul na povrch nesoulad mezi Taylorem a koordinátorem Dennisonem. To vše také stálo za rozhodnutím kouče změnit startera-quarterbacka. Pokus můžeme vnímat tak, že byl částečně diktován bezradností a nevyhnutelnou snahou o změnu, která by mohla přinést týmu nový impuls.

My ale také musíme být spravedliví vůči Taylorovi. Minimálně v některých ohledech. Setrvání Taylora v týmu Bills provázela před sezónou dlouhá řada problémů. Tým vyjádřil neprve svůj nezájem o Taylora, posléze zájem při prosazení pro hráče skoro nedůstojných podmínek. Taylor se zachoval úžasně a akceptoval smlouvu, která byla z jeho strany velkorysá. Celkově byl jeho postoj maximálně profesionální, ukázal, že jeho srdce patří spoluhráčům. Od začátku bylo zřejmé, že klub se zachoval naprosto oportunisticky. Angažováním Rick Dennisona tým podtrhl svou odtažitost od Taylora v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. Tým nadále podnikal kroky, které vedly ke zmenšení Taylorovy akceschopnosti ve hře. K omezení využití jeho silných stránek. Tým se zbavil hráčů, se kterými si Taylor rozuměl. Taylor má přednost, pro kterou neznám český překladový ekvivalent, má „bravado“. Vše, co tým udělal, nasměroval proti Taylorovu bravadu. Taková je pravda a hraje významnou roli při změně quarterbacka před utkáním s Chargers.

My, fanoušci Bills, jsme vnímali nesoulad v ofenzívě a napjaté vztahy Taylora s Dennisonem. Přehlédnout je a ignorovat bylo nemožné. Nikdo z nás nebyl spokojen s výkony ofenzívy a drtivá většina z nás ani s výkony Taylora. A přesně v tomto momentu dochází k názorové dualitě. Protyrodové tvrdili, že Taylor je sice v podmínkách, které pracují proti němu, neschopný podávat opravdu kvalitní výkony, ale stále je pro Bills jednoznačně nejlepší volbou. No a Pronathanové zkrátka tvrdili, že tomu možná tak není.

Protyrodové opírali svá zvrzení o zápasovou bilanci, nevyvratitelné důkazy silných stránek Taylora, jeho některá velice kvalitní představení, jeho týmové vůdčí postavení a o jeho zkušenosti. Nechtěli Petermana, protože by to bylo nepřiměřené riziko, jedná se o nezkušeného hráče, vzorek úspěchů je malý a také že na jeho start je ještě vzhledem k zápasové bilanci brzy, protože tým by ho měl postavit teprve, kdy bude puntovat sezónu a evaluovat jeho talent s ohledem k případnému draftu mladého qb.

Pronathanové celou situaci vnímali odlišně. A tady musíme dát velice, ale skutečně velice důležitou vsuvku: McDermott učinil jednoznačné rozhodnutí: Nathan Peterman je novým qb-starterem. Je připraven nastoupit v NFL utkání. Přesně v ten okamžik, totiž názor Pronathanů získal legitimní nádech. Hlavní kouč Bills, člověk, který každý den, každou hodinu, vidí v práci oba quarterbacky, je porovnal, posoudil jejich herní potenciál, zvážil jejich okamžitý a patrně i dlouhodbý přínos týmu a rozhodl se pro Nathan Petermana.
Pronathanové měli vesměs jasno. Svou argumentaci opírali o slabé výkony Taylora, jeho značně omezený herní potenciál zejména v pasové hře, zdůraznili nesoulad mezi ním a Dennisonem, přišli s ukázkami her, ve kterých Taylor jednoznačně nedodržel play-calling, sestříhali highlighty sacků, snížili význam Taylora na pozici jednoho z kapitánů týmu, poukázali na to, že Taylor s ofenzívou zazdili defenzívu v utkání se Saints. Dále s radostí převzali argumentaci, že start Petermana je nejen evaluací hráče do budoucna, ale především pokusem o okamžité zprovoznění ofenzívy. Opodstatněné a prakticky nevyhnutelné. Argumentace Pronathanů se opírala o oficiální klubové zdroje, které situaci vykreslovaly tak, že pokud by nastoupil Taylor, zápas by byl předem prohraný, zatímco pokud nastoupí Peterman, tým sice hodně riskuje, ale může také hodně získat. My, Pronathanovci, jsme prostě nechtěli odevzdat dobrovolně utkání soupeři a být 5-5 v té části sezóny, ve které je mnohem výhodnější být 6-4. Paralelně probíhající evaluaci Petermana jsme brali jen jako bonus. Uvěřili jsme ujišťování kouče McDermotta, že to, čeho jsme byli svědky během prvního poločasu, se nemůže přihodit v průběhu celých 60 minut. Já si nemyslím, že bychom měli pociťovat hanbu za důvěru, kterou jsme měli v úsudek kouče McDermotta, ale já osobně cítím hanbu za sebe, že jsem tak naivně a bez rozmyslu podlehl rétorice buffalských médií.

O výsledku Petermana píši níže, ale všichni víme, jak zápas probíhal a pro Petermana i jak už po půlce skončil. Nebudu vás dál napínat, nedopadlo to dobře. Ani trochu. Peterman překonal všechny rekordy na které mu stačily síly, čas, prostor, vývoj zápas a ostatní okolnosti.

Rozumím a chápu extázi expertů, kteří se s gustem obouvají do kouče McDermotta v nesmiřitelné kritice jeho kroku a jeho pozápasových výroků. S mnohými se ztotožňuji. Nechápu, nerozumím a nemohu přijmout vyjádření expertů směrem k billským fanouškům ve stylu: takhle jste to chtěli, takhle jste si Taylora nevážili, takhle jste slepě důvěřovali svému kouči a teď to máte, kiš, kiš. Doslova a do písmene. Z mnoha důvodů je to nespravedlivé, minimálně vůči Protyrodům.
Rozumím a chápu nenávistné, jízlivé a potměšilé poznámky fanoušků jiných týmů, kterými nás, fanoušky Bills častují, uráží a ponižují, nemám s tím nejmenší problém. Zažil jsem to mnohokrát a jistě ne naposledy. Ano, zasloužíme si to, za to že jsme věrni svému klubu, že ho hájíme a že jsme uvěřili našim koučům, že kroky, které dělají jsou uvážlivé, rozumné a v praxi realizovatelné. Také oni nerozlišují mezi Protyrody a Pronathany, častují nás všechny plnou parou. Slouží za čest všem Protyrodům, že s pokorou a s pocitem sounáležitosti snáší statečně toto příkoří.

Text z preview

Bedlivě budou sledovat zápas billští fanoušci z mnoha důvodů. Po dvou zápasech, ve kterých totálně vyhořela defenzíva Bills, bude zajímavé, jaký plán připraví trenéři proti ofenzívě vedené Philip Riversem, kterému se většinou proti Bills daří. Ještě zajímavější bude sledovat, jak si povede nově jmenovaný startující quarterback týmu Bills, nováček z 5.kola letošního draftu, Nate Peterman.

Nováčkové na pozici quarterback to v NFL nemají snadné při úvodních zápasech svých kariér. V posledních dvou sezónách mají QB-rookies bilanci 3 výhry a 8 proher a v cizím prostředí se podařilo vyhrát pouze D.Watsonovi. Kouč McDermott se rozhodl zariskovat, oživit skomírající ofenzívu a hodit Petermana do epicentra postupových bojů. Neznáme výsledek a nevíme, jak bude vypadat výkon Petermana, snadné to ale mít nebude. A pokud propadne, nebude to mít snadné ani McDermott při obhajobě riskantního kroku. A nebudeme to mít jednoduché ani my fanoušci, protože budememe opět v komunitě fanoušků NFL považováni za podivíny se sklony k šílenství.

Klíče jsou dohromady tři a jsou prakticky na stejné úrovni důležitosti, ale srovnal jsem je podle toho, jak by je na svých stránkách srovnala pod sebou současná média (tedy dejme tomu podle mediální přitažlivosti a propíratelnosti).

Quarterback

Bills v průběhu týdne ústy hlavního kouče oznámili změnu na pozici startujícího quarterbacka. Místo Tyrod Taylora nastoupí v neděli NFL-nováček Nate Peterman. Jedná se o zajímavý tah trenérů, kteří v rozehrané sezóně, v postupové pozici do play-off, v situaci (zdánlivě bojují pouze s Baltimore Ravens, případně s Miami Dolphins), kdy se pohybují v reálných číslech postupové matematiky (nejen té, do níž musíte zapojit pokročilé znalosti kombinatoriky a na kterou jsme zvyklí každý rok), při průběžné zápasové bilanci 5-4 – odvolávají z pozice startujícího quarterbacka kapitána týmu, zkušeného a z hlediska hodnocení i úspěšného lídra a nahrazují ho nováčekem, výběrem z páteho kola letošního draftu. Když to po sobě přečtu, zní to jako šílenství. Tak je to i prezentováno napříč NFL. Pojďme nyní šílenství předefinovat na prosté slovní spojení: „odvážný krok“, což mnohem lépe vystihuje stav.

Důležitost: Vždy slyšíme od kouče McDermotta stejnou mantru: qb-problém? Inu, řešíme 1/63 problému Bills. Ano, to je pravda, Peterman je pouhou 1/63-nou Bills. Je ovšem také 1/53 letošního týmu. Byl pokaždé aktivním hráčem, takže hovoříme logicky o 1/48. Nyní bude tedy starterem, takže řeč je přinejmenším o 1/22 problému Bills. Bude lídrem ofenzívy takže už se dostáváme na 1/11. A protože bude v utkání zastávat pozici nejdůležitější ve fotbalu, tedy pozici quarterbacka, nebojím se v úvaze pokročit a prostě problém vyčíslit takto: Peterman je 1/1 problému Bills k aktuálnímu vyřešení. Pokud tedy mluvíme o důležitosti kauzy Peterman, zapomeňme na slova koučů a uvědomme si jedno: je to výbušné a extrémně důležité téma – herně, fanouškovsky, obecně mediálně.

Časování: Nemůže být pro Petermana lepší. Nemohl očekávat, že by mohl být vyzkoušen v utkání, ve kterém o nic nejde. Použiji srovnání, které jsem četl v Democrat´n´Chronicle, ale v češtině možná nevyzní tak výstižně. Peterman dokázal, že je psem, který se umí prosadit ve smečce, umí se rvát. McDermott je přesvědčen, že jde o bojové plemeno a pouští ho do jámy. Jestli je ale jen psem, který se umí rvát, či je zástupcem bojové rasy, to se dozvíme až bude v jámě. Tím chci říct, že nikdo nevíme, jak si Peterman povede. Nevíme to nejen my, ale neví to ani nikdo z expertů NFL, kteří jsou jako vždy nejchytřejší pod sluncem a pro Buffalo mají pouze slova hlubokého despektu. O hráči ví nejvíce trenéři a lidé, kteří se pohybují kolem hráče v době tréninku. Rozhodně je potřeba, aby byl vyzkoušen v ostrém boji jámy, a k tomu nedochází v utkáních na konci sezóny, kdy o nic nejde.
Je dobře, že Peterman nenastoupí před domácím publikem, což by pro něho mohlo být svazující. Zdánlivě to vypadá tak, že v cizím prostředí by na něho mohli domácí fanoušci vytvořit velký tlak, ale v Carsonu se to nestane. Stadión je malý, nebude vyprodaný, v nadsázce – podstatnou část publika budou tvořit děti Philipa Riverse (má jich 8, na paty mu šlape z qb jen Ryan Patrick, který jich má 5). Mnohem složitější by pro Petermana byl debut například na horké půdě kansasského Arrowheadu.
Ve prospěch Petermana hovoří nyní také to, že v posledním utkání Bills mohl být srovnáván s Taylorem, kterému se utkání (stejně jako celé ofenzívě a celému týmu) nevydařilo. Příchod Petermana byl příjemným osvěžením a nejen fanoušci, ale také trenéři a jistě i spoluhráči si to uchovali v mysli. U fanoušků tohle funguje asi jako vzpomínky ženy na sex: vždy si pamatuje jen ten poslední. Stokrát jste byli skvělí, ale včera se to nepovedlo? Máte problém. Taylorovi se dvě poslední utkání nevyvedla, má tedy zmíněný problém. Peterman se jeví jako ozdravná medicína, možná je sice jen placebo, ale když se aplikuje – v nejlepším případě zabere v nejhorším nezabije. Použití Taylora se jeví jako smíření se s pomalou smrtí.
Z herního hlediska je načasování také správné. Peterman se rychle zbavuje míče, čímž by teoreticky mohl otupit drtivý pass-rush Chargers. Navíc, obrana soupeře by mohla být prostupná pro běhovou hru Bills a to by mohlo mladému quarterbackovi v nouzi posloužit jako účinná zbraň, pokud bude důsledně nebezpečný ve hře pasové.
Důležitá bude i podpora spoluhráčů. Dotázaní hráči se vesměs snaží vysmeknout z povinnosti situaci jakkoliv komentovat. Pochopitelně nechtějí shodit kapitána Taylora a vyhýbají se přímé odpovědi. Podobné zábrany ale nemají všichni hráči. Obránci a hlavně pak ti výřeční se už ozvali, a to i přes jistě přísné zákazy od vedení klubu. Je logické, že obrana si úpěnlivě žádá změnu. Jakoukoliv. Taylor v posledním utkání vlastní defenzívě podrazil nohy a byl jejím největším soupeřem, ani v minulých zápasech ale nebyl schopen vyinkasovat bodové zisky z turnoverů, které vygenerovala defenzíva Bills. Podpory se mladému quarterbackovi dostane určitě i od o-line Bills. Jak uvažuje hráč o-line? Tak, že plní úkol, na kterém se domluví s quarterbackem a ostatními hráči. Pokud ale quarterback najednou zvolí běhovou hru místo přihrávky, nebo předrží míč, vyběhne proti domluvě z kapsy, či udělá jinou lotrovinu proti callu, hráči o-line jsou za blbce, kteří nejsou schopni dostát své práci a takové hra rychle vyčerpává energii z jejich silového rezervoáru. Peterman může od o-line očekávat maximální podporu.

Strategie změny: Za změnou je patrně vysledovatelná i strategie herní pro tento konkrétní zápas. Chargers disponují velice nebezpečným rushem na quarterbacka, který je nyní hodnocen jako druhý nejvýkonnější v lize. Od quarterbacka se tedy požaduje, aby rychle řešil situaci, protože při odkroku 5 či 7 může být již pozdě. O předržení míče pro play-action ani nemluvě. Herní varianta pod centrem 3-odhoz, nebo shotgun rychle s míčem pryč se jeví jako zdánlivě schůdné. Peterman je typickým představitelem odrůdy quarterbacka, které říkáme pocket-passer, je spojován herně s west coast stylem, který je také protěžován ofenzívním koordinátorem Rick Dennisonem. Kouč a hráč jsou v tomto případě v symbiotickém vztahu. Peterman sice není o mnoho vyšší než Taylor, ale míč odhazuje mnohem rychleji a z mnohem vyššího bodu. Taylor sice vyniká schopností unikat z tlaku obránců, ale upřímně, Houdini už z něj určitě nebude a pokud by v neděli nastoupil on, dočkali bychom se možná rekordu v počtu sacků. Oproti tomu je Peterman sice označován jako quarterback z kapsy, ale tím úplně opomíjíme jeho vynikající mobilitu. Pokud je potřeba, umí Peterman předvést výbornou schopnost úniku (escape-ability) či qb-draw s požadovanou délkou a bezpečným slidem.
Podstatnou součástí strategie změny je i skutečnost, že koučem Chargers je Anthony Lynn, který zná všechna slabá místa Taylora ze svého působení v Bills a jak se říká v Buffalu: „dobře ví, jak si Taylor váže tkaničky“. Použití Petermana mu znesnadní přípravu na utkání, pochopitelně ale jen do té míry, že bude muset herní strategii postavit proti NFL-nováčkovi (což je asi sen každého kouče v NFL).
Podstatné je pak úspěšné zapojení běhové hry do ofenzívy. Jak víme, bez kvalitní pasové hry nefunguje ani hra běhová (no, existují výjimky, namátkou Saints@Bills, když výkon obrany vypadá jako revolta proti vlastní ofenzívě). Hrozba Petermanových pasů by měla odlehčit box protiběhové defenzívy. Nenastoupí fullback Mike Tolbert coby záloha pro LeSean McCoye, jeho místo zaujme rychlejší a výbušnější running back Travaris Cadet. Pro krátké go-for-it bude k dispozici fullback Patrick DiMarco.
My se můžeme vyhnout všem predikcím ohledně výkonu a výsledku Petermana, ale nemůžeme se vyhnout predikci výsledku, který by zaznamenal v utkání Taylor, protože ho dobře známe a víme, jak by utkání probíhalo.
Taylor letos odehrál slušné zápasy a také slabší. To víme a je to jen další důkaz nepopiratelné kolísavosti jeho výkonů. Taylor byl součástí neúspěchu týmu v utkání proti Panthers, kdy obrana udržela Newtonovu smečku na 9 bodech. Taylorem vedená ofenzíva totálně vyhořela v utkání proti Bengals, kdy si počínala hodně bezradně. Taylor zklamal i v utkání proti Falcons, kdy výhra stála na bodech získaných defenzívou a spectýmem. O posledních dvou zápasech nemůžeme mluvit jinak než jako o naprostých selháních ofenzívy vedené Taylorem. Z diskuzí mezi Taylorem a Dennisonem, plných rozmáchlých gest rukou a naštvaných a dotčených pohledů, které jsme měli možnost vidět, si můžeme domyslet, že Taylor nebyl schopen plnit ofenzívní záměry her diktovaných koordinátorem. Víme s jistotou téměř stoprocentní, že by Bills utkání proti Chargers prohráli, pokud by quarterbackem byl Taylor. Vždyť obránci Jets a Saints už se aktivně pochlubili na sociálních sítích, že postavit účinnou taktiku proti ofenzívě Bills bylo velice snadné. Prostě stačilo donutit Taylora aby byl quarterbackem. Tímto byla ofenzíva naprosto znefunkčněna. Od toho se můžeme s klidem odpíchnout. Nováček Peterman patrně také prohraje, ale dává týmu větší šanci o výhru zabojovat.

Perspektiva změny: Pro spoustu billských fanoušků je tento předmět středobodem úvah. Bills staví Petermana z toho důvodu, aby si ho vyzkoušeli a zjistili, zda pro tým může být a) výhledově franchise quarterbackem, b) starter-quarterback alternativou, c) úkrokem v procesu hledání.
Bills potřebují mít v této věci jasno, protože na základě této úvahy nasměrují své snažení v draftu příštího roku.
Je toto nosná myšlenka změny? Ale samozřejmě. Jistě. Pochopitelně. To dá rozum. Nade vší pochybnost.
Přece o to významnější a pozitivnější krok tato změna Bills poskytuje!
Pokud někdo řekne, že pouze herní hledisko je rozhodující, nemá pravdu.
Pokud někdo řekne, že pouze hledisko evaluace Petermana je klíčové, nemá pravdu.
Obě hlediska jsou velice důležitá, předmětem diskuze (kterou ale nepřipouštím, protože logicky nemůže být duchaplná) může být jen poměr mezi důležitostí těchto záměrů.
Občas se objevuje také finanční hledisko (bonusy pro Taylora atd.). Dovolte mi říci, že já vše vnímám přes peníze, z prostého důvodu, že jsem povoláním a vzděláním ekonom, v tomto případě se ale finanční hledisko netýká meritu věci. Pokud se vám jakékoliv zdroje pokusí vnutit opačný názor nebo podnět k zamyšlení či dokonce diskuzi, je to marná ztráta času. Tedy, vašeho času.

Odkleknutí sezóny: Dobře, pokud přistoupíme na to, že Bills testují mladého quarterbacka na úkor zkušeného kapitána ofenzívy, nutně se vnucuje myšlenka, že vedení Bills (a konkrétně trenéři, jmenovitě pak McDermott) puntuje sezónu. Bills jsou nyní na bilanci 5-4, jsou tedy v polovině soutěže a mají velice dobré výchozí postavení do dalšího průběhu sezóny. Když opominu prostý fakt, že hratelní jsou v NFL vždy všichni soupeři, stále zbývají 4, kteří mají bilanci zápornou: Chargers, Dolphins 2x a Colts. Považovat krok výměny quarterbacků za této situace za punt sezóny je pošetilost, jinak také česky „kravina“. Tohle není punt sezóny, tohle je čtvrtý down pro dlouhý yardy. Jaké downy nás dostaly do této situace (pokud se přidržíme tohoto přirovnání)? 1. down pro nulový zisk představuje disciplína týmu, která je v posledních minimálně 3 zápasech hrozná, 2.down pro ztrátu přinesla změna stylu obrany zaměřená na generaci turnoverů na úkor fundamentu, 3. down podělal sack nesouladu Dennisona a Taylora (tihle dva nemohou být součástí úspěšného týmu) na hřišti i mimo hřiště, v sezóně i v offseason.
Nyní nás čeká čtvrtý down, který bohužel obnáší překonání dlouhých yardů (zprovoznění ofenzívy, resuscitace defenzívy).

Mediální stránka: Média a NFL-odborníci mají jasný názor. Vytvořili si ho takto: Pokud Bills udělají nějaké podobné zásadní rozhodnutí je zpravidla špatné (to je ovšem docela relevantní názor, netýká se ovšem nového vedení, copak tato změna není nikomu v NFL známa?). Následuje odstředění všech informací, která média nepovažují za důležité a dostatečně nosné pro titulky zpráv. Na základě těchto kusých zpráv si vytvoří názor. A pozor – to je jen začátek. Tento názor koluje! Média si ho mezi sebou kutálejí jako medicinball a drží se ho. Úplně bez aktivního zapojení hlavy ho pak převezme také valná část fanoušků, která ho tak dlouho papouškuje, až se názor stane dogmatem. Jasnou a loženou pravdou. Neuvěřitelné. Mně tohle hlava nebere – my se na začátku třetího tisíciletí dobrovolně a ještě k tomu aktivně dostáváme do vleku dobře míněné cenzury ve světě informační svobody. To je fakt konečná.
Moje rada zní: VYSERTE se na to, co vám říkají tzv. NFL odborníci, kteří vždy musí mít názor i na to, co žádný názor nepotřebuje, co nejde předpovědět, co nejde odhadnout, co nejde popsat bez důkladného prozkoumání, co nejde kritizovat bez podrobné znalosti, o čem nelze ani spekulovat a co nejde zaškatulkovat, aniž by bylo nutné být každodenní a rutinní součástí problému. Jak si mohou vytvořit nejen nějaký názor ale dokonce vyhraněný názor? Já to nemohu víc komentovat, protože by mě z toho asi šlehlo.

Kompetence a odpovědnost: Riskuje McDermott, ale málo. Všel vzal výhradně na sebe, ale krok jistě probral s Dennisonem, ačkoliv rozhodnutí asi načasoval odlišně, než jak byl se svým OC dopředu dohodnutý. To je spíše postřeh z tiskovky Dennisona.
Celkově ale vše probral důkladně i se svým defenzívním koordinátorem Leslie Frazierem, patrně s některými hráči a bezpochyby i s generálním manažerem Sean Beanem. O takovém rozhodnutí jistě zpravil majitele týmu a musel k němu dostat svolení, pravděpodobně formální povahy. Proč riskuje McDermott málo? S Taylorem by prohrál a co horšího může výsledkově potkat Petermana? Pokud nehodí 5 íček, nemůže to být horší. McDermott může tedy mnohem více získat než ztratit. A s ním i tým a my fanoušci.

Defenzíva

Kolaps defenzívy byl v posledních dvou utkáních naprostý, kapitální. Vrací se EJ Gaines. Obrana dostane novou motivaci. O obranu mám ale stejně velkou obavu jako o Petermana, možná ještě větší. Opět ji vnímám jako tu loňskou – tedy že v ní chybí individuální kvalita na úkor schematické adaptability, a exkluzívní specializace na úkor univerzality. To se nakonec vždy projeví v lítých m2m bojích. Víme jedno: Marcell Dareus týmu chybí, to ať si každý říká, co chce. Povolené běhové yardy s Dareusem 79,2 yd, bez Dareuse 164,3 yd. I tohle je ale jen statistika a tu si mohu pokaždé upravit přesně tak, aby mi vyhovovala pro konkrétní účel. Statistika nikdy nevyhraje žádné utkání, vyhrají ho hráči na turfu.

Disciplína a koučing

Tyhle dva klíče spojuji. Disciplína má co do činění s morálkou a odpovědností, to první by mělo být používanou výbavou hráčů, to druhé jim musí trenéři vštípit.

 

Jak jsem rozhodnutí hájil na facebooku

Kolega fanoušek Bills, Dali, rozhodnutí kritizoval, k názoru mě také svým způsobem vyzval: „cital som aj nazor, ze dovodom snaha prekvapit trenera Lynna v Chargers, ktory Taylora pozna. Som zvedavy na nazor Slavka.“

Tak, já se nedal dlouho pobízet, uvádím i s chybami:
Rád bych napsal k Petermanovi článek, ale také musím dodělat review a připravit preview, takže mi moc času nezbývá. Navíc mi není moc dobře a musím být nepřetržitě v práci.
K Petermanovi:
Myslím, že je to ta nejlepší zpráva, jakou jsme mohli dostat. A myslím to upřímně, nejen abych byl názorově zajímavý nebo dokonce kontroverzní.
Je to dobře z mnoha důvodů. V první řadě není reálné a ani uvažovatelné, že by to rozhodnutí udělal sám McDermott. On to tak řekl, ale tím ostatní jakoby chrání a jakoby bere odpovědnost výhradně na sebe. Určitě vedl dlouhé diskuze s Rick Dennisonem a velmi pravděpodobně také s Leslie Frazierem kvůli herní stránce věci. Přičemž Frazier je tu jako defenzívní koordinátor stejně důležitý jako ofenzívní koordinátor Dennison. Oba museli McDermottovi jistě potvrdit, že Petermana neobětují, že je připraven: Frazier jistě musel potvrdit, že proti jeho defenzívě si Peterman v trénincích vede velice dobře a herně nepropadá. Dennison pak jistě musel přesvědčit McDermotta, že je schopen odehrát utkání s Petermanem v nouzovém, ale i tak dostatečném play-booku. Beru jako velmi pravděpodobné, že kvalitu Petermana konzultoval McDermott také s některými svými hráči, které si dotáhl do týmu, minimálně s Micah Hydem. V úvahu připadají i rozhovory s hráči (špióny), které má McDermott v týmu a kteří jsou zdroji informací o náladách v týmu. Odlišná situace jistě panuje mezi hráči ofenzívy Bills a defenzívy Bills. Vůbec bych se nedivil, kdyby hráči defenzívy měli Taylora plné zuby (ovšem nemůžeme očekávat, že své názory budou veřejně ventilovat). Uvidíte ale, jak bude defenzíva krutě a do krve za Petermana bojovat, jsem o tom přesvědčen. To je ale pouze herní stránka věci. Další organizační věci (protože tohle je definitivní tečka za Taylorem v Buffalu) musel McDermott probrat se gm Beanem. Takového člověka nemůže obejít žádným rozhodnutím, aniž by toto rozhodnutí s ním neprokonzultoval. O takto zásadním zásahu do týmu musel být jistě zpraven také majitel Pegula a také on musel říci své ano (patrně formou – je vaše rozhodnutí a vaše věc, co jiného by k tomu měl říct).
Mám radost? Ano, mám, přiznávám to upřímně. Mnohem raději bych ale byl, kdyby byli Bills nyní 7-2, nebo 6-3. Pokud jsou ale nyní 5-4 a čeká je takto důležité utkání, musíme se podívat na dvě předchozí trochu jinou optikou. 2 zápasy se nepovedly celému týmu, ale lídrem týmu je quarterback a je lídrem týmu, kterému Dennison očkuje v ofenzívě west coast styl. A tam narážíme. Protože Dennison a Taylor nemohou kooexistovat v jednom týmu. Mohou, ale ofenzíva nebude fungovat. Může fungovat pouze proti opravdu slabým obranám a billská defenzíva bude muset hrát jako top 3 nejsilnější v celé lize a bude muset produkovat několik turnoverů, aby utkání byla ne vítězná, ale aby byla alespoň vyrovnaná. Čili, pokud přecházíme na systém pasové hry, rychlého odhozu, tam-op blokování, potřebujeme změny na mnoha postech. V o-line jistě, ale především na pozici QB. Taylor hrál hrozně. A to my vidíme jen ledovec. Dennison se pravděpodobně potýká s tím, že zahlásí hru, kterou potom Taylor není schopen odehrát. Situace došla tak daleko, že nás obrany soupeřů dokonale načetly, nebojí se Taylora. V obou týmech, Jets i Saints se ozvali hráči z obran kteří prostě řekli: „úkolem je donutit Taylora, aby byl quarterbackem, pokud se to povede máme vyhráno“. To je strašný, ponižující. Z toho důvodu vidím tuto změnu start-quarterbacka nejen jako příležitost evaluovat mladého Petermana ve smyslu, zda bude nutno brát quarterbacka v draftu či nikoliv, ale také jako OPRAVDU relevantní pokus McDermotta dát týmu motivaci, impuls do sezóny, která je přece stále ještě dobře rozehraná. Já vůbec nepřipouštím možnost, že tím McDermott vyjadřuje kapitulaci v sezóně. Není pro to jediný důvod. Vždyť jsme 5-4. Myslím, že McDermott situaci opravdu vnímá tak, že nám momentálně Peterman dává větší šanci vyhrát, než jakou nám dává Taylor. Jestli situaci vnímá správně, to je věc druhá. V každém případě je to risk. McDermott je mladý a odvážný. Od kolegů jistě ví, co Peterman dokáže, ale trénink je trénink a zápas je zápas. Peterman ale odehrál dobré zápasy v college a dokázal jako jediný porazit mistrovský Clemson s Watsonem. Navíc – teď je ta správná chívle. Buffalo ja naštvané na Taylora, a smířené nebo dokonce natěšené na Petermana. Nehraje se před domácím, náročným publikem, nehraje se ale ani před bouřlivým Arrowheadem, bude se hrát proti San Diegu na neutrálním maličkém college hřišti.
Dali, nebal tuhle sezónu! Upřímně si myslím, že Bills dělají dobrou věc. Potřebujeme kvalitního qb. Víc než postup do PO. Jasně, může se stát, že Peterman hexne, ale já si to nemyslím. A tým za něj bude fanaticky bojovat. Věř tomu. McDermott má silnou pozici a může si to dovolit. Ustojí i případné selhání.
Minimálně 5 let jsem se žádného utkání tak nebál a zároveň se na něj rozechvěle netěšil jako právě na tohle.
Podle mne je to správný tah v přesně správnou chvíli.
Je mi líto Taylora? Taylor je profík, před sezónou věděl, do čeho jde. A věděl, že pod Dennisonem nebude mít na růžích utláno. Bills mu nic neulehčili, právě naopak. To máš pravdu. Ale je to profík, není mi ho líto, Dali, je to multimilionář. Je to bohatý člověk, který do konce života nemusí pracovat. Opravdu líto je mi fanoušků z Buffala. Protože se sere všechno na co se buffalský fanoušek těší. Vidíš jak hrají hokejisté. Buď zápas podělají protože hrají blbě a teď když už vůbec špatně nehrají, tak se jim zase nedaří výsledkově. O fotbalu ani nemluvím.
Už před sezónou jsme přece Dali věděli svoje, věděli jsme jak to s Taylorem dopadne. A do čeho jde, věděl i on a jeho agenti. Měl by dostat šanci dotáhnout tým do play-off? Možná ano. Ale trenéři vidí oba quarterbacky denně v práci. Teď v tuhle chvíli tu já mlátím do klávesnice a oni tvrdě pracují na hřišti. Trenéři, Taylor a Peterman.
McDermott je všechno možnýho, dobrýho i špatnýho, ale určitě není blázen, který by zahodil bilanci 5-4. To by neudělal. Jsem přesvědčený, že změnou usiluje o to, dát týmu šanci postoupi do PO už letos.
Můj závěr tedy je: Na prvním místě není evaluace Petermana. Ta probíhá průběžně v tréninku. Na prvním místě je herní hledisko: dát možnost ofenzívě vyhrát zápas, použít v zápase prvky west coast a pomoci defenzívě držením míče ve hře a kapitalizací turnoverů.
Musíme držet tento týden palce až do modra.

Re Daliho: ja budem samozrejme zápas prežívať ako nikdy. ale seru ma dve veci . mc dermott klame a jeho tlačovky pre mňa strácajú zmysel. neverím že žiadny klub nemal o taylora záujem, bolo jasné že ho nechcú tak ho mali aspoň vymeniť teraz už za neho nikto nedá ani 5. kolo

Moje odpověď, kterou si teď můžu zarámovat a pověsit na stěnu:

Řeknu ti to takhle: Ještě před 14 dny nám McDermotta celá liga záviděla. Všichni „odborníci“ říkali: úžasné, co s týmem Bills udělal, skvělá práce, vynikající trenér, o dva týdny později je to blbec, který potopil tým neochvějně mířící do play-off. Dobře víš, že tomu tak není. Za 14 dní nám nezhloupnul a Clayton plus všichni ostatní nejsou v mých očích chytřejší, když něco takové napsali.
Celá NFL si přeje, aby si McDermott nabil rypák a všichni se zase mohli Buffalu smát, jak jsou tam blbí, když vynikajícího qb nechají sedět a dají přednost mladíkovi z 5.kola draftu.
Já McDermotta obdivuju. Samozřejmě, že CHCE vyhrát.
Kdyby Taylor před sezónou nechtěl jít zpátky do Buffala, tak tu není. Oni s ním mohli hrát mnohem férověji, než jak to teď vypadá. Klidně mu mohli říct tohle: „máme o tebe zájem, ale za tyhle peníze, za druhé: přecházíme na jiný styl, který ti nemusí tak vyhovovat, za třetí: součástí mohou být změny v ofenzívě, které mohou vypadat jako okamžité oslabení, ale jsou důležité z hlediska vývoje týmu. Ber a nebo nech ležet. Je to na tobě.“ Část pravdy se dozvíme až Taylor odejde z Buffala. Kdyby ale TT dostal výrazně lepší nabídku odjinud, určitě by v Buffalu nebyl. Není to vždy tak, že klub z pozice síly vždy kalí vodu a hráč je obětí systému. Občas tak sice může působit, ale jako vždy je pravda někde mezi.
Tiskovky: Nic si z toho nedělej, já tiskovky McDermotta nesleduji prakticky vůbec. Zajímá mě jen zdravotní stav hráčů a to je vše. Poslechnu si to a jen mi to prošumí hlavou. On stejně nikdy nic neřekne. A důležitého už tuplem ne.
McDermott stejně jen furt opakuje stejná slova: proces, fundament, detail atd.
S tím lhaním máš pravdu, ale víš, jak to je. NIKDO nechce slyšet pravdu. A první, kdo nikdy nechce slyšet pravdu, jsou fanoušci. Hele, představ si, že by po draftu některý hráč řekl pravdu: Buffalo! Ježiši Kriste! Největší prdel v celý America a vyberou si mne. Nejvíc deštivých dnů v roce. Zima začíná v polovině srpna a končí na konci května. 1 restaurace, kde se dá jakž takž nažrat, hrozní fanoušci, kteří se ožerou už dva dny před zápasem, do konce kariéry budu bez play-offs….atd, atd. Všichni se těšíme, jak řekne: „Jsem nadšený, že jdu do Buffala! Klid na fotbal, skvělí fanoušci, nádherné město Bude mi potěšením pro Buffalo vyhrát SB. Už v příští sezóně.“
Taylor bude FA a bude o něj zájem, nemám o něj strach a také mu budu přát. Nevadí mi úspěch hráčů, kteří z Buffala (ve fotbalu i v hokeji) odešli a většinou, pokud to nekoliduje přímo se zájmy Buffala jim přeji zdraví a úspěšnou kariéru.

Jak říkám, všichni si přejí, aby McDermott v neděli prohrál a oni mohli říct: hm, kdyby hrál TT, Buffalo by vyhrálo. To jsou smolaři ti fanoušci Buffala, mohli mít play-off a místo toho si jejich kouč hraje na hrdinu a udělá takovou blbost. Ach jo, no jo, Buffalo!
A ještě si CBS, ESPN, FOX klidně napíšou nestydaté články ve stylu: Vy buffalští fanoušci nevíte, kterého qb byste si měli vážit a kterého si teprve pořádně vyzkoušet v přípravných zápasech. Pořádně se spálíte když si vybíráte Petermana. Měli jste si vážit Taylora, který je pro Buffalo dost dobrý.
To mě fakt nadzvedává ze židle. To je naprostá podpásovka a opravdové pohrdání Bills jako klubem NFL.
Máme stejné právo jako Steelers či Patriots nebo Green Bay mít top QB, ze kterého půjde strach a když bude celý tým v háji, v krizi, on bude schopen ho dotáhnout k výhře. Petermana jsme si nevybrali na úkor Taylora my fanoušci Bills – udělal to kouč NFL týmu, který ho narozdíl od všech novinářů a odborníků z vnějšku vidí každý den v práci.
Peterman nemusí být odpovědí do budoucna a vysněným top QB (to bych se dost divil), ale může být motivačním faktorem a správným impulsem pro tým do boje o letošní PO a hlavně je pokusem o změnu tohohle šíleného herního marastu a jakous takous šancí vyhrát nad Chargers. Víš, jak by dopadl souboj Taylora s asi nejlepším pass-rushem v lize? 10 sacků zaokrouhleno. Všichni mi říkají: „jak to můžeš vědět, třeba by uspěl?“. Já říkám: NENÍ ČAS NA EXPERIMENTY S TAYLOREM, potřebujeme někoho, kdo nebude čekat deset sekund na to, až bude nějaký receiver široko-daleko sám na hřišti, aby mu nakonec přihrál. Potřebujeme někoho, kdo se pokusí nahrávat i za cenu rizika a intercepcí. Abychom mohli teoreticky vyhrát, potřebujeme mít v první řadě šanci vyhrát. Jestli tomu správně rozumím, McDermott si přesně tohle myslí.
Lže mi? Jo. Lžou v lize všichni? Jo. Vadí mi to? Jo a ne. Vadí mi to hrozně, ale ne natolik, abych přestal fandit. Možná bohužel.
Co Dali? Dáme Petermanovi šanci, ne? Ať nám ukáže, co v něm viděli a co v něm vidí.

A já mám jeden dotaz sám k sobě: Tak co, Slávku, už jsi dospěl?

Výzva: Pojďme nenávidět Nick Wrighta (Carter se použitím slova „idiot“ také nevyznamenal). Já osobně bych Wrighta do toho nadutýho ksichtu nejraději nakopal. Vy ne? Ostatně?
Nenávidím, jak mluví.
Nenávidím, jak se tváří.
Nenávidím, jak se směje.

No, konečně, Slávku, toto už zní mnohem dospěleji.