Tento rozhovor měl původně vyjít se začátkem tohoto webu. Bohužel se objevilo několik nepříjemných okolností, které mi nedovolili jej dříve publikovat. Tak tedy vychází až nyní. Berte prosím v potaz, že časově byl rozhovor proveden těsně před startem sezony. Proto tam možná sem tam něco časově nesedí. Tak či tak si myslím, že se jedná o další krásnou sondu do centra dění severoamerického hokeje, a to nejen toho Buffalského, ale i univerzitního, kterého bychom si měli určitě všímat, jelikož právě odsud začíná do NHL procházet čím dál tím více hráčů.

Kdo je Anthony Florentino?
Anthony je dvaadvacetiletý obránce, kterého Buffalo draftovalo v pátém kole draftu 2013, jakožto 143. hráče celkově. Svou univerzitní kariéru strávil Florentino na Providenceské Univerzitě, kde působil čtyři roky a mimo hokeje zde získal také svůj vysokoškolský titul. V Providence patřil Florentino k tahounům týmu. Nikoliv proto, že by sbíral bod na utkání a byl všude vidět. Naopak proto, že sám zneviditelňoval hlavní hvězdy oponentních týmů. Florentino pravidelně nastupoval na oslabení, přesilovky a proti nejlepším hráčům soupeře. I přes svou nelehkou pozici byl každý rok v plusové bilanci hodnocení plus/mínus. Uplynulý ročník hrál Florentino v obraném páru s Jacobem Brysonem, kterého si Buffalo vybralo na posledním draftu ve čtvrtém kole.

Rodák z Massachusettského West Roxbury měl tento rok konečně ukázat, co v něm je i mezi profesionály v Rochesteru. Jenže osud je občas také zlý a Florentina potkala hned v úvodu sezony katastrofa, když si po jednom odehraném utkání ECHL zlomil nohu, a do hry od té doby stále nenastoupil. Upřímně řečeno musím říct, že je mi to líto. Florentino je nesmírně inteligentní a velmi sympatický kluk, který má všech pět pohromadě. I bez tohoto zranění by bylo těžké dosáhnout úspěchu. S takovým zraněním to bude ještě třikrát tak složitější. Věřím, že tenhle Američan vůli neztratí a ještě se o své místo popere.

Anthony Florentino – Obránce – 183 cm, 94 kg.
NHL Draft: 2013, 5. kolo – #143 celkově
Statistiky v NCAA:
Z  |  G  |  A   |  B   | TM  | +/- |
2013/14  Providence College –   30 |  5   |  6   |  11  |  16  | 12  |
2014/15  Providence College –   40 |  3   | 12  |  15  |  25  | 15  |
2015/16  Providence College –   31 |  5   |  7   |  12  |  37  | 12  |
2016/17  Providence College –   30 |  9   |  7   |  16  |  20  |  1   |
Celkem   Providence College – 131 | 22  | 32  |  54  |  98  | 40  |

 

 

Anthony, je to takřka pět let, co jsi byl draftován Šavlemi. Pamatuješ si, jak ses tehdy cítil?

Naprosto. Myslím si, že to je něco, na co nikdy nezapomenu. Nejprve bych chtěl říct, že když procházíte celým tím procesem, který je součástí draftu, tak mám pocit, že každému je v podstatě jedno, kdo si vás vybere. Být draftován Buffalem byla a stále je pro mě obrovská pocta, ale jen ten pocit slyšet své příjmení, obléknout si dres a sdílet radost se svými rodiči, sourozenci, trenérem ze střední školy Ericem Soltysem, náhradními rodiči (připomínám, že v Kanadě i USA to většinou chodí tak, že mladý hráč bydlí u jakési „ubytovací rodiny“, která se o hráče stará a dává mu veškerou podporu, kterou by dostával od vlastních rodičů, kteří se buď nechtějí nebo nemohou stěhovat bůhvíkam, pozn. admina) a třemi nejlepšími kamarády udělalo to vše ještě mnohem lepší. Každý z nich hrál v mém životě obrovskou roli toho, kde se teď nacházím, takže slyšet své jméno a podělit se s tím vším s nimi byla jedna z nejlepších věcí, která mě kdy potkala.

Jak moc Draft změnil tvůj život a tvé hokejové dovednosti?

Draft měl obrovský dopad na mou výkonnost ale ještě větší na můj život, pokud mám být upřímný. Co se dovedností a věcí kolem hokeje týká, ano, být draftován je obrovské privilegium, avšak realisticky vzato jde pouze o to, že je tady nějaký tým, který musím zaujmout. Stálo mě to hodně úsilí vědět, že ve mě někdo věří a dal mi šanci. Na můj život to však mělo ještě větší dopad v tom, že jsem se musel naučit být více vyspělým a lépe organizovat své priority. Draft mi otevřel mnoho hokejových dveří, ale já jsem hlavně vděčný tomu, že se mi v hlavě vytvořil postoj, že tvrdá práce, kterou do toho všeho vynaložím se mi vrátí zpět. Draft byl ale pouze začátkem.

Přišel si do NCAA z USHS. Jak velký je rozdíl mezi těmito dvěma ligami?

Myslím si, že největší problémy, se kterými jsem se potýkal byla mentální stránka a rychlostní rozdíly těchto dvou lig. Vzrůstem jsem na tom mnohem lépe než hodně jiných kluků, takže po fyzické stránce to pro mě nebyl problém, ale rychlost rozhodování se v různých situacích i samotné hry je něco, v čem je obrovský rozdíl mezi NCAA a USHS.

Jediné co chci, je hrdě nosit tu modrou a zlatou

Stejná otázka, avšak zkus porovnat NCAA a AHL, kterou sis již zkusil uplynulou sezonu.

Skok z NCAA do AHL byl o něco lehčí než ten ze střední školy do NCAA, přesto to není nic jednoduchého. Co se týče rychlosti a fyzické náročnosti, jsou na tom NCAA a AHL vcelku velmi podobně. Problém nastává v systematičnosti a postavení ve hře.Tam je rozdíl mezi NCAA a AHL jako mezi nocí a dnem.

Seš rodák z West Roxbury v Massachusetts, takže předpokládám, že jsi fanda Bostonu, což je rival Buffala. Je to tak jak říkám, nebo být v organizaci Sabres trochu změnilo tvůj pohled na svět?

Miluji odkud jsem a pocházím, a miloval jsem vyrůstat při sledování zápasů Bostonu, ale tu červnovou noc roku 2013 se vše změnilo. Jsem velmi vášnivá osoba, a ještě vášnivější hráč. Jakmile jsem slyšel zahlásit své jméno a hodil na sebe ten dres, stal jsem se největším fanouškem Buffala, kterého znám. Všechno, co jsem chtěl, a to se doteď nezměnilo, je být hráčem Buffalských Šavlí. Před draftem jsem si představoval, jak dávám góly za pár jiných týmů, ale po draftu se mi zcela předělala mysl a jediné co chci, je hrdě nosit tu modrou a zlatou.

Uplynulou sezonu jsi v NCAA vstřelil 9 branek, včetně jednoho hattricku. Myslíš si, že si se přestal „stydět“ více střílet?

Miluju střílení. Moje střela je jedna z mých nejlepších dovedností a abych byl upřímný, nikdy jsem neměl strach poslat něco na branku. Nemyslím si, že by těch devět branek a hattrick měli co dočinění se zvýšenou střelbou. Naopak je to spíše zásluha mých spoluhráčů a jejich práce s pukem u mantinelů. Díky nim jsem měl více příležitostí ke střele, za což jím dost dlužím.

Kdo je tvůj hokejový idol a ke komu bys přirovnal svou hru?

Tohle je těžká věc na zodpovězení. V NHL je mnoho talentovaných a nadaných hokejistů, vždyť je to nejlepší liga na světě. Věc, která mi vždy prolétne hlavou, když se mám k někomu přirovnat je, abych nenacházel jednoho specifického hráče, na kterého bych se zaměřil. Chci být protivný, důrazný a spolehlivý obránce, který dokáže přispět týmu i v ofenzívě, ale hlavně abych si získat trenérovu důvěru obrannou hrou a abych byl tím chlapem, kterého trenér pošle na led v důležitých momentech. Proto se nesnažím zaměřit na jednoho hráče. Nakonec bych si chtěl vytvořit svou vlastní identitu a být znám pro mé vlastní charakteristiky. Chci blokovat střely a udělat vše pro to, aby byl tým úspěšný.  Kdybych pak měl říct nějaký svůj hokejový idol, nejspíš bych se musel pozastavit nad tím, jak jsem si na stření škole pouštěl každý den highlighty Scotta Stevense a Nicka Lidströma. Ti dva byli moji velcí idolové.

Momentálně máš pouze AHL kontrakt s Rochesterem. Co bys měl zlepšit, aby ses dostal na level NHL?

Mé bruslení je něco, co ujde, ale rozhodně to není tam, kde by to mělo být. Jsem zastáncem toho, že pokud budete tvrdě pracovat a budete trpělivý, věci se dobře vyvinou. Mé defenzivní zodpovědnosti zahrnují to, abych byl více fyzický a bylo proti mně nepříjemné hrát. Vyrůstal jsem se třemi bratry, kteří jsou pro mě těmi nejtvrdšími chlápky co znám, takže být bojovný a schopný frustrovat ostatní hráče, zapříčiňovat přečíslení a hrát rychle v obranné zóně je něco, co chci zlepšit.

Buffalo teď prochází mnoha změnami. Potkal si se již s Botterillem, popřípadě někým jiným z nového vedení?

Ne, bohužel jsem zatím nikoho nepoznal, ale pokud jména jejich kalibru nechávají fanoušky Buffala a Rochesteru v klidu, tak už nevím, jaká jiná jména by měla přijít, aby tomu tak nebylo.  

Bryson je výjimečný kluk

Jak moc si nadšený z toho, že novým koučem Buffala je Phil Housley?

Slovo nadšený by mohlo mít trochu znevažující hodnotu. Mít trenéra, který byl taktéž obráncem, by bylo určitě něco, co by mělo obrovský dopad na můj vývoj. Ruku v ruce s tím jde i to, že se snažím pracovat, jak jen to jde, abych si splnil sen stát se hráčem Buffaských Šavlí.

Už si se účastnil mnoho nováčkovských kempů, našel sis někoho, s kým si rád popovídáš, popřípadě sdílíš pokoj?

Určitě. Jsou tu hráči jako Max Willman, se kterými jsem hokejově vyrůstal, Ivan Chukarov, se kterým jsem byl minulý rok na pokoji a který se stal jedním z mých nejbližších přátel. S Brycenem Martinem jsem se také velmi skamarádil, sice to nebylo během přípravných kempů, ale během mého pobytu v Rochesteru, kde mě tak trochu vzal pod svá křídla, to ale nevadí ne? 🙂 Nakonec si myslím, že jsme kamarádi tak nějak všichni mezi sebou, když se účastníme těch nováčkovských kempů.

Tvůj parťák z obranného páru Jacob Bryson byl draftován Buffalem, jak by si ho popsal jako hokejistu, ale i jako hráče?

To je hrozně těžké, protože by mi zabralo spoustu času říkat vše, co je na Brysonovi dobré. On je výjimečný kluk. Je velmi nadaný ofenzivní obránce. Jeho bruslení, vize, dovedností zásoba jako celek je prostě zcela na vysoké úrovni. Když necháme hokej stranou, Jacob je úžasný chlap a výborný spoluhráč. Je to hráč, který mě toho hodně naučil, i když byl „freshman“ a já již „senior“ (v podstatě označení pro prvák a čtvrťák, akorát v americkém podání, pozn. admina). Nemůžu mít větší radost za něj i jeho rodinu. Jeho pracovní morálka je naprosto mimo všechny tabulky a jeho dovedností zásoba pak není nic víc než naprostou krádeží skvělého hráče, kterou Buffalo tímto na draftu předvedlo. Navíc je ještě lepší kluk než hokejista. Odmakal spoustu minut pro Providence a měl obrovský dopad na celý kádr, ale nikdy byste si toho ani nevšimly, protože je nesmírně skromný. Proplouvá jednoduše pod radary a hledí si toho, aby zvládl svou práci.

Volal ti někdo z vedení Buffala s dotazy ohledně Jacoba?

Ne, nikdo.

Studoval si na univerzitě roky, máš teď tedy nějaké vzdělání?

Díky podpoře mé rodiny mohu šťastně prohlásit, že jsem dostal svůj vysokoškolský titul od Providenceské vysoké školy.

No a řekni také něco málo o sobě, jak si užíváš volna?

Tohle volno je pro mě poněkud jiné než ty předchozí, ale přesto si ho užívám. Mé dny se skládají z různých silových cvičení a také bruslení se svým trenérem. Vlastně makám zhruba 45 hodin týdně. Když už čas mám, nejčastěji nějaký ten víkend, jedu za svou přítelkyní do Kanady. Celkově jsem se ale hodně zaměřil na všechny důležité věci, včetně stravy a kvalitního odpočinku po práci. Snažím se velmi dohlížet na své tělo a být co nejvíce připravený na následující kempy a sezonu jako takovou. Tohle léto je pro mě nesmírně důležité a já tomu chci dát vše, co ve mně je. Chci se stát profesionálem.

Daří se ti sledovat během sezony informace kolem Buffala, nebo na to nemáš příliš času?

Snažím se sledovat veškeré dění, které Twitter kolem Buffala nabízí, ale není to zrovna lehké s tím, jak nabitý máme týden. Obvykle každou sobotu či neděli ráno si s tátou povídáme o všech možných hokejových událostech.

Je NCAA dobrá k tomu, aby hráč nabral potřebnou svalovou hmotu? Směřuji tím ke Caseymu Mittelstadtovi, Buffalské první volbě na uplynulém draftu, který měl zcela katastrofální Draft Combine. Žádný zdvih a jeden jediný bench press. Dá se tedy na tomto problému dobře zapracovat v NCAA?

Mám za to, že síla a kondice je nejdůležitějším aspektem toho, aby byl hráč opravdovým profesionálem. Kondiční trenéři v NCAA a další věci, jako například posilovny, rozhodně vytváří kvalitní prostředí, aby na sobě hráč zapracoval jak po této stránce, tak i po stránce vzdělávací. Abych se vyjádřil k Mittelstadtovi, je to stále mladý kluk, který umí skvěle hrát hokej. Je to tak, jak to je. Když jsem byl na Combine já, byl jsem o 11 kilo těžší. Díky Buffalu jsem se naučil jíst správnou stravu a více trénovat. Casey určitě zapracuje na síle i kondici. Konec konců je to velmi talentovaný hokejista a jak Buffalo, tak Casey mohou být velmi šťastní, že mají jeden druhého. Mohou se navzájem velmi zlepšit.

Vraťme se ještě nakonec k Frozen Four (vyvrcholení sezony NCAA, pozn. admina). Ve finále jste porazili Boston v čele s Jackem Eichelem a ty jsi vstřelil důležitý gól, navíc mám takový pocit, že si dokonce dával nějaký důležitý gól i v semifinále. Jak tedy vzpomínáš na titul z NCAA?

Frozen Four je něco, čeho si nejvíc vážím za dobu svého působení v Providence. Je to jedna z mých nejúžasnějších vzpomínek. Dosáhnout takového úspěchu bylo úžasné nejen pro mě a školu, ale celé město, které s námi žilo hokejem. Bylo skvělé přinést tu trofej domů společně se skupinou dobrých kamarádů, které můžu hrdě nazvat týmem.  

Cítíš se pohodlně v utkáních, kdy jde prakticky o vše?

Naprosto, velké zápasy a důležité situace při zápase jsou pro mě jako dělané. Doufám, že i v Rochesteru dostanu více takových příležitostí. Jsem si jistý, že na to mám, jen o tom musím přesvědčit i vedení Rochesteru.

Florentinovi jsem ještě v den vydání článku napsal jednu otázku, a zde je jeho odpověď.

Jak moc tě mentálně ovlivnilo tvé zranění? Myslím to tak, že se připravuješ celé léto na to, abys všem dokázal, že na to máš a potom přijde po jednom utkání zlomená noha a veškerá snaha je v tahu. 

Mentálně je to o tom, jak to přijmeš. Buď si můžeš doma sednout, litovat se a nehledat cesty jak se z toho dostat co nejrychleji ven. A nebo s tím prostě budeš bojovat. Je to součást procesu a momentální část mé kariéry. To se prostě v téhle hře stává a nemůžeme s tím nic dělat. To není v naší moci. Snažím se zaměřovat na to, co mohu dělat a ne na to, co dělat nemohu. Na světě není nikdo, kdo by hrál s obrovským srdcem a vášní ten nejlepší sport na světě a bavilo ho se na tu hru jen koukat z tribuny. Má to ale i svou pozitivní stránku. Ukáže vám to, že si musíte té hry vážit a že musíte dělat ještě více pro to, abyste hráli.