Dámy a pánové, chlapci a děvčata všeho věku. Zní to neuvěřitelně, ale jedna třetina sezony je již za námi. Snad poprvé po nějakých osmi letech se celá sezona netáhne jako vůně čerstvé hrachové kaše podávané v plynném skupenství, avšak pro fanoušky Sabres utíká příjemně rychle. Situace se má momentálně tak, že se Buffalo nachází na třetím místě tabulky východní konference se ziskem 38 bodů ve 29 utkáních. Před Šavlemi se nachází pouze Tampa Bay a Toronto Maple Leafs. Jak se stalo, že se nejhorší tým NHL stal jedním z těch nejlepších? A je opravdu jedním z nich? To a mnohem více se pokusím v tomto hodnocení rozpitvat. Udělejte si kávu, v klidu se usaďte, začínáme.

 

Proč hrají Šavle mnohonásobně lepší hokej? 

 

Všechnu slávu a čest zasluhuje Generální Manažer Jason Botterill. Ten přebíral Sabres v nelehké pozici. Tým se namísto kvalitně provedené přestavby absolutně propadl pod rukama bývalého GM Tima Murrayho, který byl agresivní ranař a prostě se nebál jít do šíleného rizika, které se v drtivé většině případů nevyplatilo, a na které Sabres doplácejí i nyní. Když necháme stranou kontroverzní trejdy, musíme zůstat převážně u podepsaných smluv. Sedmiletý kontrakt Kyla Okposa s průměrným příjmem 6 milionů dolarů byl obrovský omyl a Botterill si dodnes jistě láme hlavu, jak to do budoucna vyžehlit. Jednou z možností je úprava Okposova kontraktu, na kterou však Kyle nebude muset přistoupit. Druhá možnost je, že si jej za pár let vezme Seattle. Dále tu máme kontrakt Matta Moulsona a tak dále…

Potom si na list můžeme připsat nevydařený scauting, za který je GM zodpovědný. Prakticky žádný pick mimo první kolo se nechytil, a navíc i takový Nylander z osmého místa je jedno velké zklamání. Slibně začíná vypadat pouze Rasmus Asplund s Willem Borgenem, kterým to však také trvá poměrně dlouho. Jedinou velkou výhrou by mohl být v sedmém kole draftovaný Victor Olofsson. Oproti tomu Jason Botterill hned v prvním draftu ukázal na mnohými opomíjeného Casey Mittelstadta, který se chytil daleko více než Nylander. I jeho další volby vypadají slibně a předvádějí daleko lepší výkony, než ty z Murrayho éry. To je ale věc, která se na Sabres až příliš v této sezoně neprojevuje. Hlavní příčiny Botterillovi magie jsou jiné.

  1. Výrazné posílení útoku
    Botterill věděl, že jestli chce tým být více konkurenceschopný, musí učinit několik zásadních prvků. Zaprvé, najít střelce, protože i když je Eichel šikovný hráč, není to střelec od přírody. Více mu sedí role mozku týmu. Toho docílil Botterill tím, že přivedl z Caroliny Jeffa Skinnera. Na něm bylo již u Canes vidět, že je velmi šikovný. Botterill vycítil, že právě s Eichelem by si mohli naprosto znamenitě rozumět a nemýlil se. Skinnerovi takový hráč jako Eichel v Carolině chyběl, a je to na něm vidět. Navíc nechápu jak to Botterill udělal, ale dát za Skinnera nevýrazného prospekta a druhé, třetí a šesté kolo draftu… navíc když máte v rukávu tři volby v prvním kole draftu… to je prostě neuvěřitelný majstrštyk.
    Dalším cílem Botterila bylo ujasnit si celkovou koncepci týmu a posílit bottom 9, tedy druhou, třetí a čtvrtou formaci. Botterill toho dosáhl několika kroky. Nejprve si jasně s Housleym určil, jak by se měly Šavle prezentovat. Tím pádem se rozhodl, že Ryan O’Reilly není pro tým úplně perspektivní a rozhodl se jej vyměnit. Tím získal kromě prvního kola draftu také tři hráče, kteří podstatně zkvalitnili tým Sabres. Ano, Berglund se Sobotkou jsou místy terčem kritiky, ale nebýt jich, má Buffalo podstatně větší problémy s tím hrát na takové úrovní konzistentně. Ač tito borci nejsou příliš produktivní, rozhodně zlepšili celou rozhozenost týmu, kde hrál druhou lajnu chvíli Larsson, chvíli Girgensons, pak zase Derek Grant, což jsou hokejisté, kteří sedí do čtvrté lajny a těžko po nich můžete chtít odvádět jinou práci.
    Sabres tím tedy získali jistotu, že když se na ledě ukáže třetí či čtvrtá lajna, neznamená to automaticky šílený zámek soupeře a pravděpodobný gól. K tomu Botterill přivedl také Conora Shearyho, který sice nenavazuje na své výkony ze startu sezony, přesto se však stále jedná o ono zkvalitnění bottom 9.
  2. Zocelení obrany
    Dimitry Kulikov, Josh Gorges, Cody Franson, Taylor Fedun, Justin Falk… ta doba je konečně pryč. V prvním obraném páru konečně hraje někdo, kdo má na první obranný pár a stejně tomu je i ve třetím. Buffalo mělo obrovské problémy s obranou, které Jason Boterill několika šikovnými podpisy a trejdy vyřešil Ano, Zach Bogosian je konečně zdraví (ťuk ťuk) a hraje tak, jak si zřejmě představoval i Tim Murray, když jej z Winnipegu přivedl, avšak celková základna beků je daleko kvalitnější a širší, než za éry Murrayho. Současně Buffalu chybí tři beci ze základní šestky, ale na týmu to není tolik znát, jelikož má kam sáhnout. To je rozhodně obrovským pozitivem.
  3. Konec experimentování s brankáři
    Robin Lehner, Anders Nilsson, Chad Johnson 2x, Anders Lindbäck, Michal Neuvirth a tak dále a tak dále. Nezmiňuji dalších minimálně sedm brankářů, kteří se v uplynulých čtyřech sezonách postavili v dresu Šavlí mezi tři tyče. Botterill se s radostí zbavil Robina Lehnera, kterému nenabídl nový kontrakt, stejně jako Chada Johnsona. Před sezonou se rozhodoval, který brankář by měl být pro Sabres ten pravý. Nakonec po několika rozhovorech sáhl po Carteru Huttonovi. Mnoho zlých jazyků tvrdilo, že celoživotní dvojka Carter Hutton nemá na to být jedničkou v NHL. Botterill však bývalému brankáři St. Louis věřil, přemluvil jej, že je Buffalo nejlepší možnou destinací a podepsal jej za směšných 2,750,000 dolarů. Za takovou sumu často nepodepíšete průměrnou dvojku, natož kvalitní jedničku. Huttonovi nabízeli jinde smlouvy blížící se ke čtyřem milionům dolarů, avšak Botterill Huttona přesvědčil a kanadský brankář toho jistě nelituje. Jako permanentní dvojka dostal konečně příležitost sympatický Linus Ullmark, který stejně jako Hutton kypí svými obrovskými kvalitami. Botterill vložil do dvojice Hutton-Ullmark naprostou důvěru, a ta se mu plně odvděčila. Před sezonou bylo toto duo mnohými experty považována za jedno z nejhorších v NHL, dnes bychom našli jen málo týmu, které by se mohli pyšnit lepší dvojkou.
  4. Zbavení se „rakovin“ v kabině
    Zde si půjčuji anglický pojem „cancer“, který v doslovném překladu znamená právě rakovinu. Buffalo nebylo v pohodě. V kabině bylo rozložené, panovalo tam napětí, které bylo prohrami ještě více utužené. Evander Kane byl, je a patrně bude problémový hráč, který může dát nějakou dobu pokoj, ale pak prostě vybouchne a něco provede. I v Buffalu nebyl v kabině úplně oblíbený, dávat si pozor na jazyk také úplně neuměl, což nakonec vyústilo i v pěstní potyčku na tréninku s Justinem Falkem. Ne tak výrazný, avšak zásadní problémový hráč byl také Ryan O’Reilly. Ten na první pohled příliš „zlobivě“ nepůsobil, ale dlouho se mluvilo o tom, že se právě on a Jack Eichel vůbec nemusí a prakticky spolu nemluví. Navíc O’Reilly, který měl být lídrem týmu, často jaksi demotivoval ostatní hráče v kabině. Je přinejmenším zvláštní, že když opustil bídné Avalanche, tak se Coloradu začalo dařit. Přišel do Buffala, to se propadlo na dno, odešel z něj, Buffalu se začalo dařit. No a podívejte se, kde se momentálně nachází St. Louis.
  5. Změnit mentalitu týmu
    Když 7 let v kuse prakticky jen prohráváte, už se to prostě a jednoduše naučíte. Nepřijde vám to divné, je to vaše součást a pokud prohráváte o dva góly tři minuty před koncem zápasu, už prostě tušíte, jak to celé dopadne. Botterill tohle na svém celku viděl a snažil se to průběžně zcela změnit. To je také důvod, proč se pakovali Kane s O’Reillym a další. Botterill chtěl přivést nové, mladé a buď po vítězství hladové či na něj zvyklé hráče. Proto přišel Jason Pominville, který si prohry prožil pouze jednu sezonu, jinak byl vždy součástí úspěšných týmů. Proto přišel dvojnásobný vítěz Stanley Cupu Conor Sheary i hladový Jeff Skinner. Změna mentality týmů byla dalším zásadním středobodem pro úspěch v Buffalu.

Suma sumárum, tyto zásadní kroky udělali z Buffala konkurenceschopný tým, který je doposud největším překvapením sezony. Botterill má navíc v rukávu další tři esa. Nevíte jaké? No přece tři volby v prvním kole draftu tohoto, popřípadě příštího roku. Abych připomněl, kdy Buffalo získá volbu v roce 2019 a kdy v roce 2020. San Jose i St. Louis si můžou svou volbu v draftu ponechat, bude-li ona volba v top 10. Obzvlášť v případě St. Louis bude zajímavé, jak se to celé vyvine.

Hrají Šavle opravdu TAK DOBRÝ hokej? 

Třetí místo východní konference, pátý nejlepší celek NHL, 38 bodů ve 29 duelech. Odpovídá tato pozice v tabulce hernímu projevu Sabres? Řekněme si to na rovinu. Neodpovídá. Buffalo rozhodně nepředvádí tak dominantní hokej, jako třeba Tampa či Toronto. Zeptám se ale jinak. Zaslouží si Šavle toto umístění? Ano. Vysvětlím vám, proč toto tvrdím a proč si za tím stojím.

Phil Housley je u týmu druhým rokem. První rok se otrkal, a řekněme si to na rovinu, úspěšně splnil Botterillovo zadání, tedy „vytankovat“ si nejlepší pozici do draftové loterie. Tento rok je na týmu vidět mnoho pozitivních stop jeho práce, a to převážně mezi obránci. Housley naučil své zadáky podporovat ofenzívu, uplynulou sezonu byl první obránce, kterému se podařilo vstřelit branku Jake McCabe, jenž se trefil až zhruba v polovině prosince. V současném ročníku se střelecky prosadilo již sedm beků, z toho Beaulieu a Ristolainen hned třikrát, Dahlin, Bogosian a McCabe dvakrát. Právě ofenzivní podpora beků hraje na současném postavení Sabres v tabulce prim. Když se totiž tolik nedaří jiné formaci, než první lajně, zastupují je právě naši obránci. Konečně by se mohlo stát, že obránce Sabres nastřílí více než deset branek v sezoně, což se naposledy povedlo Jordanu Leopoldovi v sezoně 2011/12.

Dalším důležitým prvkem je, že Housley má velmi dobrý čich na taktiku, se kterou tým vstupuje do utkání. Příprava na každého soupeře je velmi dobrá, a i když Šavle hrály proti nejlepším a dominantním týmům NHL, sváděly s nimi boj do poslední vteřiny, který občas dopadl ve prospěch, občas v neprospěch Sabres. Každopádně se nejednalo o hru kočky s myší. Housley ví, jak zastavit, nebo alespoň hodně znepříjemnit hru soupeři. Další důležitou věcí je, že obránci dobře hlídají prostor před našimi brankáři. Uplynulou sezonu jsme dostávali drtivou většinu branek poté, co náš brankář vyrazil kotouč před sebe, nedokázal se v tomto prostoru zorientovat a soupeř pak nějak kotouč dopravil do sítě. Tento rok je to jiné, nejenže Hutton s Ullmarkem nenechávají tolik dorážek, ale když už se od nich kotouč odrazí, nachází se na místě někdo z hráčů Sabres, který puk buď někam odklidí, nebo alespoň sváže hráče soupeře, aby nemohl hned dorážet a gólman si pak puk najde. Všechny tyhle faktory hrají velkou roli v tom, že se Šavle nachází právě tam, kde teď jsou.

Zásadní roli hraje také celková soudržnost, dravost i mladost týmu. Kluci spolu prakticky vyrůstají, a vytvářejí si jakési „rodinné pouto“, které je na celém týmu znát. Po dlouhé době je na celku z Buffala vidět ohromná soudržnost, kluci na ledě dýchají jeden za druhého, a když jeden udělá chybu, tak druhý nechá na ledě duši, aby jí za něj napravil. To je ohromná změna, která má řadu psychologických faktorů. Už jen momenty, kdy celá střídačka radostně vyskočí při vstřelené brance je malým, ale zásadním posunem kupředu. Buffalo díky této soudržnosti a dravosti vyhrálo drtivou většinu utkání své desetizápasové šňůry. Často totiž v posledních minutách dotahovalo nepříznivé skóre, nad kterým by všichni dříve dávno zlomili hůl.

Vraťme se ještě na chvíli k Housleymu. Ten dělá velmi dobře jednu podstatnou věc, kterou je práce s nováčky. Hodně lidí mělo velkou obavu, jak se bude vyvíjet situace kolem Dahlina, a jak zapadnou do týmu Mittelstadt s Thompsonem. Housley se s celou situací porval skvěle, snažil se na dané hráče vyvíjet co nejmenší tlak a být dostatečně trpělivý, což přináší své ovoce. Dahlin se od počátku sezony neustále zlepšuje, Mittelstadt s Thompsonem, kteří také neprožívali zrovna ideální start do sezony se postupně také chytli, a začali předvádět o dvě třídy lepší hokej. Housley má svou hlavu, do svých věcí si nechá mluvit pouze od jeho asistentů a na základě toho šikovně vyhodnocuje práci s mladými hráči. Navíc rovnou pochválím Housleyho za velmi solidní míchání sestavou. Nikdy by mě nenapadlo, že veterán Pominville bude tak dobře sedět se Skinnerem a Eichelem, a hle, jednu dobu to byl nejlepší útok celé NHL. Když už si na to soupeři zvykli, prohodil Housley Pominvilla za Reinharta. Prostě když už Housley vidí, že na to jsou soupeři až moc připravení, nějak to prohodí, aby to zase začalo klapat.

Buffalo má velmi mladý tým, což s sebou nese všechna možná pro a proti. Když se týmu daří, je to jedna velká vlna extáze a euforie. Když to zase nejde, projevuje se na týmu jistá frustrace. Mladý tým často přináší nevyrovnané výkony, na což bychom si ještě tento rok měli zvyknout. Ani „tátové“ jako Hutton, Pominville či Okposo nedokáží vždy ukočírovat partu mladých skoropuberťáků. Nezoufejme proto, když se týmu chvíli nedaří. To prostě k tomu mládí patří.

Abychom si to teda v rychlosti shrnuli. Ne, Šavle nehrají dominantní hokej, který by odpovídal jejich postavení v tabulce. Na druhou stranu je ale tento tým vždy skvěle připraven na zápas a navíc soudržnost, která v něm panuje, dělá ze Sabres právoplatného majitele třetího místa tabulky východní konference.

Známky jednotlivých hráčů

Na závěr jsem se rozhodl udělat takovou malou sondu skrz na skrz naší sestavou, a jako ve škole oznámkovat hokejisty na základě jimi předvedené hry, a svou známku jaksi obhájit.

Brankáři:

#40 Carter Hutton  1-
Hutton chytá opravu znamenitě a mnoha fanouškům dává vzpomenout na časy Ryana Millera. Oba dokonce mají podobný styl chytání. Malé mínus k obrovské jedničce však Hutton dostává za pár zbytečných branek, které ale občas prostě padnou, a také někdy až moc zbytečné hraní hokejkou. Ano, Hutton je ve hře holí naprosto fenomenální a mnohokrát tím velmi ulehčuje práci svým bekům, ale někdy je toho až příliš.

#35 Linus Ullmark  1-
Stejně jako Hutton, i Ullmark ode mě dostává hodnocení 1-. Roli dvojky zvládá Ullmark perfektně a nebál bych se tvrdit, že i s jedničkou by si poradil. Ullmark je jiný typ brankáře než Hutton, je to absolutní flegmatik, kterého nic nerozhodí. Malé mínus dostává za to, že občas musí trošku lépe číst hru. Jinak velký palec nahoru.

Obránci:

#4 Zach Bogosian  2
Snad nikdo z nás nečekal, že se ještě někdy Bogosiana dočkáme, a už určitě ne v takové formě. Vzpomínáte si na preseason review, kde jsem psal, jak na sobě Bogosian tvrdě pracuje ale nikde se tím nechlubí? Je to vidět. Bogosian konečně hraje ten styl hokeje, který se od něj očekával. Dříč směrem dozadu, šerif, ale i podpora útoku a střelba.

#6 Marco Scandella  3-
Scandella je snad jediným hráčem, který se od minulé sezonu kupodivu zhoršil, nebo alespoň zůstal stát na stejné úrovní, která tak úplně nestačí. V obranném pásmu je Scandella místy příliš nejistý, v útoku je pak nevýrazný. Je vidět, že se opravdu snaží makat, ale nějak to nejde. Uvidíme, v jaké formě se vrátí po zranění.

#8 Casey Nelson  4
Nelson nemá nic, čím by nadchl. V útoku jej není takřka vidět, vzadu zase chybuje, nemá přesnou rozehrávku a trochu větší důraz by mu jistě také slušel. Momentálně jde o nejhoršího beka týmu.

#19 Jake McCabe  1-
Když byl McCabe zdraví, byl v obranné činnosti jistotou, o kterou se mohl Housley opřít. Zároveň však s Ristolainenem dokázal velmi šikovně podporovat útok. Nemá tak kouzelné ruce, jako právě finský bek, ale dohání to přehledem o hře. McCabe má velmi slušnou střelu a velmi dobré oči. Jeho střílené přihrávky jsou jeho největší zbraní.

#26 Rasmus Dahlin  1-
Když se budete hodně nudit, pusťte si Dahlinův první zápas v NHL a třeba ten poslední proti Maple Leafs. Uvidíte, jak neskutečný posun tento mladík za tak krátkou dobu zaznamenal. Už teď je mozkem většiny akcí Sabres. Je absolutně nejlepší, co se dlouhých průlomových přihrávek týká, a když se konečně osmělí a použije ty své magické ruce, je to jedna velká radost. Mínus dostává za chyby, které občas zbrkle dělá. Všichni jsme s tím počítali, je to samozřejmé, ale to mínus za to musí dostat.

#55 Rasmus Ristolainen  1
I druhý Rasmus se o prvního utkání nesmírně zlepšil. Nabil sebevědomí, přestal dělat zbytečné chyby, uklidnil rozehrávku a momentálně hraje jako pravý bek č.1. Skvěle bruslí, podporuje útok, maká směrem dozadu, rozdává tvrdé hity, blokuje a navíc v poslední době se nás pán rozhodl učarovat svýma magickýma rukama. Klobou dolů. Již se nebojím, když má v prodloužení kotouč na holi.

#82 Nathan Beaulieu  2-
V životě bych nečekal, že Nathan Beaulieu ode mě dostane dvojku, i když s mínusem, ale je to tak. Beaulieu je patrně největší překvapení sestavy Sabres této sezony. V ofenzivní stránce hry má dokonalé podpory útoku, které korunuje výtečnými nájezdy k brankáři, v obraně pak eliminoval tunu chyb. Ta v současnosti čítá spíše desetikila, což je poměrně slušný posun. Jako třetí je Beaulieu momentálně pro Sabres velmi slušný.

Útočníci

#9 Jack Eichel  1
Jak sladké to musí pro našeho kapitána být. Konečně hraje v týmu, kterému se daří a který vyhrává. Botterill mu navíc nadělil parťáka, který zužitkuje jeho styl hry a skóruje tam jeden gól za druhým. Eichelovi naskakují asistence jako na běžícím páse a konečně tak ukazuje, jaké má hokejové IQ. Víc snad není třeba dodávat. Oh Captain My Captain.

#10 Patrik Berglund  4
Abych řekl pravdu, dlouholetý hráč St. Louis Blues se mi z celé výměny za O’Reillyho líbí nejméně. Na ledě se pohybuje příliš pomalu, svůj důraz přespříliš nezužitkovává ani před brankou. Když hraje ve čtvrté lajně, tak se spíše jen veze za Larssonem a Girgensonsem. Dokázal bych si místo něj představit i jiné hráče. Snad mě ještě přesvědčí o něčem jiném.

#17 Vladimír Sobotka  3-
Bohužel ani Vladimír Sobotka nehraje tak, jak si většina fanoušků přála. Na ledě často vypadá, jako by tam byl z donucení. Když už do toho šlápne, tak je to radost pohledět, ale takových zápasů by to chtělo víc. Sobotka se nedostává do mnoha střeleckých příležitostí, i když jeho střela není vůbec zlá. Snad nalezne nějakou větší chuť do hokeje, protože na to jednoznačně má. Na rozdíl od Berglunda jej chválím za dost černé práce směrem dozadu.

#21 Kyle Okposo  3
Okposo je takový oříšek k hodnocení. Kdybych ho měl hodnotit přímo úměrně k jeho smlouvě, tak se pohybujeme někde kolem čtyřky. Já jej ale spíše hodnotím podle očekávání, které jsem před sezonou měl. Okposo mě vysloveně nezklamal. Na ledě dře, snaží se být mentorem pro ostatní hráče, za což si zaslouží absolutorium. Kdyby bral stejné peníze jako Berglund, byla by známka o stupeň lepší.

#22  Johan Larsson 2-
Stejný případ jako Beaulieu. Nikdy bych od sebe u Larssona takovou známku nečekal, ale Johan hraje velmi dobře. Hraje zodpovědně u své branky, často se svou čtvrtou lajnou dokáže zatlačit i elitní lajnu soupeře. Obrovská škoda, že toho nedokáže tolik využit co se bodů týče. Určitě by mu to více slušelo a ta známka by pak byla ještě lepší

#23 Samson Reinhart  2+
Reinhart se dlouho nemohl najít a už to vypadalo, že se ztratí v propadlišti dějin. Jenže Ejhle, kouzelný proutek zamával a Reinhart šplhá k nebesům, jako ty fazole v té pohádce. Jeho hra je momentálně znamenitá. Je skvělá v předbrankové pozici, má skvělé oči a dokáže tečovat snad každou střelu. Navíc má obrovské hokejové IQ a dokáže o hře přemýšlet asi nejvíce z celého týmu. Některé jeho přihrávky vám prostě musí vyrazit dech.

#28 Zemgus Girgensons  3+
U Girgensonse jsme již museli rezignovat na jeho ofenzivní potenciál. Ten je patrně nenávratně v trapu. Místy je na tomto lotyšském borci vidět, že má nesmírně šikovné ruce, ale léta strávená tvořením identity defenzivního forwarda zanechala stopy, a tak se z Girgensonse vytratila dravost po gólech i větší rychlost, kterou oplýval. Stále však jde o stabilní kámen naší defenzivní hry a jistotu v bojích u mantinelu a dobývání předbrankového území.

#29 Jason Pominville 2
Veterán, od kterého před sezonou skoro nikdo nic nečekal. Jenže ejhle. Pominville chytil asi patnáctý dech a opět v jednu chvíli naprosto šokoval NHL. Borec, který má za sebou přes 1000 odehraných zápasů v NHL nasbíral v sedmadvaceti duelech 18 bodů, což není vůbec zlé číslo. Navíc to byl právě on, který po boku Eichela a Skinnera vznesl Buffalo do jedné ohromné euforie.

#37 Casey Mittelstadt  2-
Mittelstadt udělal od začátku sezony ohromný kus práce. Přestal dělat zbytečné chyby, zamezil opakování těch stejných kliček a kdyby měl vedle sebe o chlup kvalitnější křídla, věřte mi, že by měl těch bodů na kontě daleko více. Chce to trpělivost, ale Mittelstadt nehraje vůbec zle.

#43 Conor Sheary  3+
Sheary měl znamenitý vstup do sezony, ale pak se zarazil a dlouho mu trvalo, než zase nalezl svou hru. Je to drobnější hráč, musí vydat hodně energie, aby se dostal k puku, často jej bohužel ztrácí, ale když už se zjeví u střely, musí být hráči hodně na pozoru. Snad se dokáže více stabilizovat v sestavě.

#53 Jeff Skinner  1*
Skinner nemůže dostat jinou známku, než právě jedničku s hvězdičkou. Vždyť mnohonásobně převyšuje veškerá očekávání, kterou do něj fanoušci vkládali. Ano, je to přirozený střelec, ale 20 branek ve 29 utkáních, to je ohromný počin, který v Buffalu nebyl hodně dlouho k vidění. Kéž by to Skinner udržel i nadále.

#71 Evan Rodrigues  3+
Občas si říkám, že Rodriguese pobyt v Buffalu ubíjí. Ve třetí lajně si odehraje své, ale je na něm vidět, že jeho potenciál je vyšší. Když tu příležitost ale dostane, jako by se jí i lehce lekl. Uvidíme, zda se E-Rod osmělí a najde stabilní místo ve druhé lajně, které by mu mohlo slušet.

#72 Tage Thompson  3+
Na začátku sezony by ode mě dostal Thompson patrně nejhorší známku v týmu. Hrál tragicky, dokola opakoval jednu a tu samou kličku, prostě mu to vůbec nešlo. Pak se v něm ale něco zlomilo a začal na ledě předvádět úplně jiný hokej, který je nejen koukatelný, ale i zábavný. Thompson má velmi dobrou střelu, dokáže velmi dobře používat své velké tělo a já věřím, že se postupem času bude i nadále zlepšovat.

#81 Remi Elie  3
Když už Elie dostane na ledě příležitost, rozhodně si jej v utkání všimnete. Lítá po ledě, sráží se, snaží se střílet. Rozhodně nehraje vůbec zle a dokáže oživit hru Sabres, když je zrovna mrtvá. Upřímně řečeno mi svým stylem připomíná Jordana Nolana, který se mi u Sabres líbil.

 

Co si myslíte o třetině sezony vy? Je Buffalo právem na třetím místě? Líbí se vám známky? Dejte mi vědět.